Petr Holec: Pro důstojný odchod z vlády potřebuje ČSSD víc než Šmardu

Předseda ČSSD Jan Hamáček a statutární místopředseda strany Roman Onderka
Předseda ČSSD Jan Hamáček a statutární místopředseda strany Roman Onderka

Je léto, což poslední dva roky znamená, že se ČSSD pře s prezidentem Milošem Zemanem o svého ministra. Tentokrát je to jen místo ministra zahraničí šéf kultury, jehož chce strana vyměnit, a prezident jí v tom vlastní intepretací ústavy brání.

Zeman sice nakonec částečně ustoupil, když slíbil, že ministra kultury Antonína Staňka odvolá koncem července, jenže současně neslíbil, že místo něj jmenuje kandidáta ČSSD Michala Šmardu. Toho nejspíš nejmenuje nikdy.

Jiří Pehe: Proč nechce Hamáček odejít z vlády

Jan Hamáček

Sociální demokracie se v současné vládní krizi způsobené prezidentovým otálením s odvoláním Antonína Staňka z postu ministra kultury a prezidentovými výhradami ke jmenování místopředsedy ČSSD Michala Šmardy novým ministrem kultury stále více zamotává do těžko srozumitelného přediva hrozeb, že z vlády odejde, a následných prohlášení, že chce ještě s prezidentem a premiérem o celé věci jednat.

Situaci mělo vyřešit předsednictvo ČSSD, jenže to celý problém jako obvykle jen přesunulo na bedra šéfa strany Jana Hamáčka. Jemu prý dají ministři ČSSD v případě nejmenování Šmardy k dispozici své rezignace, jenže ani vedení strany v čele s Hamáčkem nebylo na tiskovce po jednání předsednictva schopné jasně říct, kdy to případně udělají.

Znovu se tak opakuje nedávná historie, když ČSSD neumí odpovědět ani na tak jednoduchou otázku, jako jestli v případě Šmardova nejmenování prostě ve vládě 1. srpna skončí.  

Možná z dobrého důvodu. I v ČSSD zřejmě tuší, že tuhle bitvu nevyhrají. Buď odejdou z vlády kvůli Šmardovi, který ještě před svým jmnováním začal veřejně říkat, že kultuře moc nerozumí a na funkci ministra kultury nelpí, což je vskutku bezprecedentní ministerský nástup.

Anebo ve vládě prostě zůstanou a další jejich ultimátum zůstane jen pro smích. I proto si zřejmě Hamáček nechal otevřená vrátka až za datum prvního srpna, kdy začne běžet jakýsi čas milosti: Zeman Šmardu nejmenuje, ČSSD ale stále ještě může předstírat, že jen čeká, až ho jmenuje.

Konec kvůli rozpočtu

Ani čas milosti ale nikdy netrvá věčně. Skončí začátkem září, kdy spolu se školou začíná i ostrý politický rok a tehdy už se žádná prošlá utlimáta nepromíjejí.

Plníme náš program, neodcházejme z vlády kvůli nevýznamnému personálnímu sporu, říká šéf středočeské ČSSD Povšík

Michal Šmarda s novým vedením ČSSD, volební sjezd strany v Hradci Králové v březnu 2019

Zůstat, či odejít z vlády? Tuto otázku bude v pondělí řešit předsednictvo ČSSD. Jde o reakci na několikatýdenní váhání prezidenta Miloše Zemana s odvoláním ministra kultury Antonína Staňka (ČSSD) a jmenováním místopředsedy sociálních demokratů Michala Šmardy.

A právě touhle dobou se vláda znovu určitě začne hádat o státní rozpočet, který už nestačí na další sociální výdaje požadované ČSSD.

To by mohlo ČSSD, pokud by se aspoň tentokrát shodla na srozumitelné formulaci, nabídnout důstojnější důvod k odchodu z vlády, která podle ní navíc plní její program. A cestu ven z bizarního problému by mimochodem našel i premiér a šéf ANO Andrej Babiš. Ani on nechce donekonečna chodit za svým spojencem Zemanem kvůli neznámému Šmardovi.

Přitom je to ironie: ve srovnání se silovými ministerstvy nabízí funkce ministra kultury politickým stranám zdarma propagaci, pokud se jí zhostí kulturně. Jenže ČSSD to na kultuře obdivuhodně zpackala nejdřív jmenováním Staňka a poté i výběrem Šmardy, oba v tomto ohledu odvedli velmi slušnou práci.

A oba taky ilustrují, v jak bídné situaci ČSSD je. Staněk i Šmarda mají s kulturou společné jen to, že jimi strana uplácí své stále rozhádanější frakce, které se přestávají respektovat.

Autor je komentátor serveru Info.cz  

Spustit audio
autor: Petr Holec

Související