Pětidenní karanténa je zřejmě nedostatečná, zakončena by měla být negativním testem, říká viroložka Tachezy
S nástupem nové varianty koronaviru znovu přibývá počet pozitivních testů. Vláda reaguje masivním testováním ve školách a na pracovištích a zároveň chce předejít tomu, aby vysoký počet lidí v karanténě neohrozil základní funkce státu. „Varianta omikron mění situaci. Tady už se nejedná jen o hrozbu zahlcení nemocnic, ale o rozvrácení infrastruktury společnosti, byť krátkodobé,“ varuje viroložka Ruth Tachezy.
Souhlasí proto se zkrácením karantény pro lidi, kteří se dostali do kontaktu s nakaženým, ovšem při striktním dodržováním ochrany dýchacích cest. Zrušení izolace pozitivně testovaných, kteří by tak mohli chodit do práce, naproti tomu nepovažuje z virologického hlediska za bezpečné, jde však o nouzové řešení.
Bezpříznakoví by za určitých podmínek mohli pracovat. Například zdravotníci pečující o covidové pacienty, protože ty už neohrozí.
Ruth Tachezy
„Bezpříznakoví by za určitých podmínek mohli pracovat. Například zdravotníci pečující o covidové pacienty, protože ty už neohrozí. V žádném případě ale nemohou pracovat s jinými pacienty,“ zdůrazňuje Tachezy s tím, že je třeba vyřešit i to, jak se nakažení bezpečně dostanou do práce.
Čtěte také
Omikron sice zřejmě způsobuje mírnější průběh onemocnění, stále je zde ale riziko hospitalizace, zejména u lidí s nedostatečnou imunitou po vyvanutí ochrany po prodělaní nemoci nebo po očkování.
„Předpokládá se, že vlna omikronu by neměla trvat dlouho, ale je to rychlý nárůst, který zasáhne více profesí. Je zde nebezpečí rozvratu infrastruktury,“ opakuje viroložka a varuje před tím, aby se epidemie v budoucnu řídila podle počtu hospitalizovaných.
Připravme se
Tachezy upozorňuje, že intenzivní testování je stále levnější alternativou než případný lockdown. Připouští také, že kapacity PCR testů nebudou na omikron stačit, antigenní testy jsou tak prý lepší než nic.
Čtěte také
„Jsou důležité, abychom mohli pokračovat v relativně normálním způsobu života. Myslím si, že už máme dostatek informací na to, aby stát nakoupil kvalitní testy,“ uvádí s tím, že pro děti jsou potřeba daleko citlivější testy, které odhalí i menší virovou nálož.
U varianty omikron podle nových dat virová nálož vrcholí mezi třetím a šestým dnem, ovšem i týden po projevení symptomů může být stále poměrně vysoká. Pětidenní karanténa je tak zřejmě nedostatečná, navíc by prý měla být zakončena negativním testem, jak doporučuje i Mezioborová skupina pro epidemické situace (MeSES).
Pokud uvidíme zhoršující se situaci, aplikujeme to, co je připravené a chvíli to vydržíme, tak z toho budeme daleko dříve venku.
Ruth Tachezy
Tachezy zdůrazňuje nutnost dobré přípravy, nástroje typu pracovní karantény je prý dobré mít v záloze, pokud by došlo k extrémnímu nárůstu.
„Pokud se na to připravíme a uvidíme zhoršující se situaci, tak aplikujeme to, co je připravené a chvíli to vydržíme, tak z toho budeme daleko dříve venku. Po všech stránkách si myslím, že ty důsledky budou menší,“ věří viroložka, vedoucí Katedry genetiky a mikrobiologie na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
Jaké jsou její zkušenost s odpůrci protikoronavirových restrikcí? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Iva Pekárková: Certifikát bez píchnutí
Ve výloze polského krámu v naší čtvrti se objevila nenápadná cedulka velikosti pohlednice. Modrou propiskou na ni kdosi napsal: CERTYFIKAT BEZ UKŁUCIA. Nic víc.
-
Eva Hrnčířová: Bude hůř předtím, než bude líp aneb Před omikronem na pozoru
Cestování přes svátky nabízí zajímavou hru, jak se kde hraje proti koronaviru. Člověk nemusí daleko. Když vyjede z Bruselu, v Německu ho čeká překvapení.
-
Vlastimil Válek: Nechte se co nejrychleji očkovat. Abyste neměli závažný průběh a nezemřeli
Výrok týdne analyzují virolog Jiří Černý a vedoucí Katedry marketingové komunikace a Public relations Denisa Hejlová.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.