Eva Hrnčířová: Bude hůř předtím, než bude líp aneb Před omikronem na pozoru

Lyžařské svahy v Bavorsku sice hraničí se Šumavou, jejich pravidla jsou ale o poznání tvrdší a člověku připomenou německý smysl pro řád. Nejprve je potřeba vystát frontu na covidový náramek, který lyžaři dostanou po prokázání se průkazem totožnosti.

Čtěte také

Eva Hrnčířová: Covid Safe Ticket je momentálně na jihu Belgie nelegální, prozatím ale funguje dál

Teprve červená páska na ruce pak člověku dovolí postavit se do další fronty na permanentku. A ta je vstupenkou do poslední fronty do početně velmi omezené půjčovny lyží a bot. Po tom všem už hurá na vleky. Kdo chce v chatě něco na zahřátí, opět musí ukazovat pásek na zápěstí.

Za hranicí při přejezdu do Česka ale omezení mizí. Nařízené respirátory se nosí sporadicky a nepodařilo se mi během dvou týdnů rozkódovat, podle jakých pravidel. Lyžování je pro všechny, půjčovny fungují neomezeně, a ačkoli by si člověk v odéru z propocených lyžařských bot i rád respirátor nasadil, přece jen se nikomu nechce kazit ten pocit svobody.

Nadcházející týdny budou těžké

Čtěte také

Eva Hrnčířová: Belgie a Nizozemsko hledají cesty, jak přiškrtit virus, ne ale sociální život

Podobně i v restauracích nosí roušky jen někteří vybraní číšníci a k mému údivu nikdo očkovací certifikát vidět nechtěl. Stejně tak ani v hotelu, kde se při silvestrovských pobytech mísily desítky lidí na chodbách, ve společných prostorech a v restauraci. Za dveřmi s nápisem vstup pouze s respirátorem FFP2 byl prostě ráj, kde člověk zapomněl na roušky, respirátory i na to, že vlastně nějaký koronavirus existuje. V Česku se hra s pravidly proti němu, alespoň podle této zkušenosti, hraje velmi uvolněně a nonšalantně.

Jen letmé porovnávání s Belgií, která má přibližně stejný počet obyvatel a k dodržování jakýchkoli pravidel má taky často „kreativní přístup“, ukazuje, že počty nově nakažených jsou momentálně o něco vyšší. Díky vyšší proočkovanosti je ale míň pacientů v těžkém stavu a míň jich umírá. Ačkoli Belgie na začátku vedla, celkový počet zemřelých na koronavirus je teď skoro o 10 tisíc lidí nižší než v České republice.

Čtěte také

Eva Hrnčířová: „Bonne rentrée“ aneb Ani školní rok už nemusí být, co býval

Celá Evropa momentálně řeší omikron. I Belgické království se chystá na jeho úder, na razantní restrikce už si vláda ale netroufá. Teprve v nejbližších dnech se běžný život v 11milionové zemi rozjede naplno. Děti se vrátí do škol a dospělí k počítačům a práci online alespoň čtyři dny v týdnu. Kromě roušek a hygienických opatření ve školách je to ale prakticky všechno, čím chce belgická vláda nové variantě čelit. Před Vánocemi sice zavřela divadla, kina a koncertní sály, opozice kulturního sektoru byla ale tak silná, že je po dvou týdnech zase otevřela.

Premiér Alexander de Croo varoval, že nadcházející týdny budou těžké a v počtu nakažených budou padat rekordy. Na konci ledna se čeká od 30 tisíc až po 100 tisíc nových případů denně. A půjde i o to, jak poctivě se budou pravidla s velmi nakažlivou mutací viru dodržovat. Navzdory stoupajícím číslům belgická vláda zrušila pro očkované povinnost jít do karantény po blízkém kontaktu s nakaženým. A slibuje, že ačkoli v nejbližší době bude hůř, potom už bude líp. Kéž by to platilo pro celou Evropu bez ohledu na to, kde a jak se pravidla dodržují.

Autorka je publicistka