Pandemie je stresující jako vojenská mise, jenže na misi víte, kdy to skončí, přiznává biskup Holub
„To, co má společného současná pandemická situace v Česku s vojenskou misí, je vyšší hladina nervozity, která se přijala jako součást běžného života,“ srovnává plzeňský biskup Tomáš Holub, který se jako vojenský kaplan účastnil zahraničních misí české armády.
„V Bosně to bylo vázáno na vnější ohrožení, vybuchovaly tam miny, střílelo se. A člověk, i když si řekne, že přímo jeho se to netýká, tak přesto nějak vnitřně má nabuzenou vyšší hladinu stresového faktoru. I dnes se zprávy o tom, že umírají lidé, to už se dnes dotklo každého z nás, tak i když si to vědomě nepřipouštíme, tak nám to tu hladinu stresu zvyšuje,“ míní Holub.
Čtěte také
A přidává další paralelu. Na misi i dnes v Česku mají lidé určený prostor, ve kterém se mohou pohybovat a který nemají opouštět. V Česku proto, že vláda se omezením pohybu snaží zpomalit šíření pandemie; na misi v Bosně proto, že se vojáci pohybovali v zaminovaném území.
„Co je ale zásadně jiné: na misi v Bosně, Afghánistánu nebo Iráku měl člověk jednoznačný termín, kdy to skončí a vrátí se domů. A to my nemáme. A to je zásadní rozdíl a pro současnou dobu zatěžující,“ dodává biskup Holub.
Faráři jdou za lidmi
Se stresem se snaží svým farníkům pomáhat Iva Procházková, superintendantka Evangelické církve metodistické.
Čtěte také
„Psychologická stránka práce farářské služby je něco, o čem víme a s čím dnes pracujeme možná mnohem více než před sto lety,“ zdůrazňuje v debatě Vertikály.
Metodistická církev je v Česku relativně malá a to se podle Procházkové odráží ve vztazích uvnitř: „Vztahy u nás mezi farářem a členy sboru nebo i členy navzájem jsou velmi blízké. Vždy to tak bylo, že faráři nečekají, až za nimi lidé přijdou se podělit o své radosti a starosti, ale jdou za nimi. Voláme jim, jsme s nimi v kontaktu.“
Vytrhnout se z lhostejnosti
Papež František o pandemii řekl, že ji ďábel využívá k tomu, aby zasel nedůvěru a zoufalství mezi lidmi.
„Řekl bych, že se dramatizuje lidské rozhodování – jestli se přikloním na stranu dobra, nebo zla. Děje se to právě v pandemii. Zmenšuje se ta šedá zóna. Papež velmi jasně říká, že jsou mnozí, kteří se v rozhodli pro rozměr zla, pro to ‚urvi, co můžeš, bez ohledu na druhé‘. Je potřeba se zcela vědomě postavit na stranu dobra, vytrhnout se z nezájmu a lhostejnosti, protože ta je v dramatických situacích ještě nebezpečnější,“ vyzývá Holub.
Jaká je velikonoční výzva Holuba a Procházkové pro letošní rok? Poslechněte si celou debatu Vertikály.
Související
-
Blízkost sídla hlavy státu a arcibiskupa je v Česku unikátní, je to symbolické, všímají si historici
„Sídlit vedle Pražského hradu je na jednu stranu velmi prestižní, ale na druhou stranu je to také symbolem připoutání se ke světské moci,“ hodnotí historik Petr Kubín.
-
Bojujeme o životy, ale místo intenzivní péče jsme teď paliativa, říká o situaci v nemocnicích kaplan
„My tady teď bojujeme o životy, ale v drtivé většině se ten cíle nepodaří. A to je to, co strašně ubírá energie,“ přiznává nemocniční kaplan Marek František Drábek.
-
Etik Vácha: Pacient, který potřebuje neodkladnou péči, nesmí být do nemocnice nepřijat
„Pacient, který potřebuje neodkladnou péči, prostě nesmí být nepřijat. Nemocnice ho musí přijmout, i kdyby ho přijala do jiného oddělení. Nebo někde na chodbě,“ říká Vácha.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
