Řád bektášíja prosazuje v Albánii náboženskou toleranci. Důležitou roli má už i v politice, říká překladatelka Peza

10. listopad 2024

Může se na území albánského hlavního města Tirany ustavit samostatný stát, jakási muslimská obdoba katolického Vatikánu? Je tento záměr albánského premiéra Ediho Ramy skutečně vyjádřením touhy po vzniku centra umírněnosti, mezináboženské tolerance a mírového soužití? Nebo je to složitější, společenskopolitická hra se širšími souvislostmi?

Bektášíja se v Albánii stala uznávaným náboženství už v roce 1914, Řád bektášíja je považovaný za tolerantní mystickou odnož islámu už od 13. století. 

Čtěte také

„Jejich víra se skládá z kombinace volného výkladu Koránu, mystiky, prvků předislámské víry a uctívání zesnulých proroků,“ vysvětluje v debatě Vertikály rodilá Albánka Kestrina Peza, překladatelka a soudní tlumočnice.

Nejzajímavější je podle ní to, že u Řádu bektášíja existuje náboženská tolerance – proto nemají problémy s křesťany ani dalšími. „Je tady i velká tolerance v postavení mužů a žen, které mají už 800 let stejná práva, všichni se také modlí ve stejné místnosti,“ vysvětluje Peza. 

„Já bych to nenazvala duchovním směrem islámu, je to v zásadě velmi lokální skupina, řád, který má komplikovanou a velmi bohatou historii – a dnes hraje důležitou roli i ve veřejném prostoru,“ připomíná Zora Hesová, islamoložka z Filozofického ústavu AV ČR. 

Čtěte také

„A jako jedna z mála heterodoxních skupin přežívá v nějaké formě respektu, chránění a dokonce si albánská společnost si řádu poměrně váží,“ dodává islamoložka. 

Kdo je Edmond Brahimaj, neboli Jeho svatost Hadži Dede Baba, který má stanout v čele zamýšleného ministátu? Jak se mu podařilo po roce 1990 vzkřísit znovu k životu starobylý Řád bektášíja? A proč albánský premiér přišel se samostatným státem?

Tyto a další zajímavosti o specifické pozici bektášíjů v Albánii, a také o multináboženské tolerantnosti této balkánské země, uslyšíte v debatě Vertikály, ptá se Eva Hůlková.

autoři: Eva Hůlková , lup
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.