Američané osvobodili část naší země, přesto byla jejich role komunisty zkreslována
Je to už desítky let, a přesto si o té události lidé pamatují i ty největší detaily. V roce 1945 osvobodila jihozápadní část naší republiky americká armáda. To bylo nejprve oslavováno, ovšem několik let potom pošlapáno nastupujícím komunistickým režimem. Definitivní rehabilitace se Američané dočkali až po roce 1989, kdy vznikly plzeňské Slavnosti svobody a další pravidelné připomínkové akce.
Druhá světová válka se chýlila ke konci a američtí vojáci pronikli v dubnu 1945 k Labi. Z druhé strany postupovala Rudá armáda, která zahájila ofenzivu směrem k Berlínu. Po dohodě mezi americkým a sovětským velením byla určena tzv. demarkační čára, která procházela i naším územím ve směru Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice.
Osvobození Plzně
Osvobození západočeské metropole předcházel nálet amerického letectva na Škodovy závody. Samotné osvobozovací akce začaly brzy ráno 5. května, kdy občané vyšli do ulic a začali ničit nacistické symboly.
Druhý den již byly zdálky slyšet americké tanky a ráno se vojáci legendárního spojeneckého generála George S. Pattona dostali do města. Někteří pamětníci si vybavují i střelbu na plzeňském náměstí Republiky, kdy z vikýřů domů a věže kostela útočili nacističtí fanatici. Američtí vojáci se při postupu do Čech setkali s nadšeným vítáním místních obyvatel.
Pomoc UNRRA a dochované artefakty
Pobyt amerických vojsk na našem území, který trval do listopadu 1945, se významně pojí i s organizací UNRRA, tedy správou Spojených národů pro pomoc a obnovu.
Tato mezinárodní organizace zajišťovala pomoc v podobě potravin, paliva, zdravotních potřeb nebo dopravních prostředků a významně se podílela na poválečné obnově válkou zničené země.
Američané s sebou přivezli i řadu předmětů, které se později staly ikonickými vzpomínkami na jejich pobyt v tuzemsku. Mezi nejtypičtější patří legendární nášivky, žvýkačky, konzervy, čokolády nebo cigarety. Plzeňský pamětník Miloň Nussbauer pro Téma Plus vzpomíná také na setkání s afroamerickými vojáky, kteří byli součástí osvobozovací armády.
Zkreslování událostí za komunismu
Poválečnou euforii brzy vystřídalo zpochybňování amerického podílu na osvobozování Československa.
Po únoru 1948 se tlak nastupujícího komunistického režimu dostal na maximum a začaly vycházet propagandistické publikace, které měly za cíl zkreslit historické skutečnosti. Jednou z nejznámějších byla kniha „Američané v západních Čechách v roce 1945“ autorů Karla Bartoška a Karla Pichlíka.
V 60. letech 20. století došlo k určité změně, publicisté a historici už totiž nemluvili pod vlivem ideologie. O americké armádě se sice veřejně mlčelo, řada lidí však stále udržovala kontakty s veterány.
Připomínky osvobození
Po sametové revoluci roku 1989 mohly naplno propuknout oslavy a připomínkové akce, například v Klatovech. S rokem 1990 přišla největší euforie, Plzeň slavila 45. výročí osvobození za účasti prezidenta Václava Havla. Od té doby patří první týden v květnu tradičně Slavnostem svobody.
Jak výrazně ovlivnila přítomnost Američanů směřování Plzně a dalších měst? A nevytrácí se z obecného povědomí tato historická událost znovu, jen jiným způsobem? Na tyto a další otázky hledá odpověď Téma Plus společně s pamětníky a historiky, vysíláme v repríze z loňského roku.
Související
-
Utekl ze sklepa, aby viděl příjezd amerických vojáků
Slavíme 70 let od konce 2. světové války. Kdyby platil původní plán, stačilo by říct, že Československo tehdy osvobodila od nacismu Rudá armáda.
-
Generál Patton osvobodil Plzeň a nedlouho po svém vítězném tažení zahynul po autonehodě
Jihozápadní část Československa osvobodila v květnu 1945 americká armáda pod velením generála George Smith Pattona.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
