Osudy vědců 1968: Nebýt komunistů, tak mohl být Libor Pátý vědcem světového formátu
11. ledna 2021 odešel ve věku 91 let významný český fyzik profesor Libor Pátý. Kromě své vědecké dráhy se v roce 1989 podílel na založení Občanského fóra. V letech 1990–1993 působil jako náměstek ministra školství, kde se věnoval zejména problematice vysokých škol. Byl nadšeným posluchačem Českého rozhlasu Plus a založil také Klub rozhlasové analytické publicistiky.
Čtěte také
Víte, že si tento příběh Libor Pátého můžete přečíst i na základě jeho vynálezu? Celoživotně se věnoval fyzice nízkých tlaků, což je jeden z oborů, který dnes využívá internet a počítače.
Komunistům se vědec ale hodně nelíbil, a to už od roku 1951. Tehdy mu přišel povolávací rozkaz do Pomocných technických praporů (PTP), které jsou dnes známé z příběhů Miloslava Švandrlíka Černí baroni. „Byla to práce v dolech, ale k té vší smůle jsem nosil brýle, a brejlatí do dolů nesměli. Takže jsem dostal práci v lese,“ vzpomíná vědec.
Po ukončení vojenské služby se mohl na chvíli vrátit ke studiu na Matematicko-fyzikální fakultě, ale zas se znelíbil a putoval na práci do žárovkárny. V roce 1968 veřejně podporoval protesty proti okupaci a na další vědeckou kariéru mohl zapomenout.
Mohl jsem být zakladatelem oboru
Jak rok 1968 zasáhl do života obyčejných lidí na Moravě. Poslechněte si jejich příběhy
Připomene padesát let staré události, kdy na jih Moravy přijely sovětské tanky. Srpen 1968 očima našich redaktorů, historiků a pamětníků...
Ještě předtím, v květnu 1968, mu konečně mohla vyjít odborná publikace Fyzika nízkých tlaků, která popisuje chování molekul v podmínkách vysokého a ultra vysokého vakua. Plán byl překlad do světových jazyků, ale ten se už neuskutečnil…
„Tak jsem ušel tomu, že bych byl ve světě znám jako zakladatel oboru. To ale není to nejdůležitější. Důležité je, že obor existuje a že je k užitku,“ dodává profesor. Jeho metodu totiž používají i vědci, kteří zkoumají elementární částice třeba v CERNu.
Komunisti mne nenáviděli
Napsal spoustu odborných publikací, za které by si zasloužil titulů hned několik. „Žádná z nich ale nebyla komunisty posouzena jako práce habilitační. Na to jsem mohl zapomenout, protože na mne byli příliš vysazeni.“ Docenturu tak obhájil až v roce 1983 a profesorem se mohl stát až po pádu režimu v roce 1989. Dnes je nadšeným posluchačem Českého rozhlasu a založil i Klub rozhlasové analytické publicistiky.
Koordinátor klubu David Klíma tvrdí, že se profesor Pátý necítí nějak úkorně z toho, jak se na něm totalitní režim podepsal. „Nese to statečně a všem dává najevo, že nejdůležitější je se nevzdat. I přes nepřízeň okolí jít dál za svým poctivým dílem.“
Související
-
Osudy vědců 1968: Z univerzity musela do knihovny. Jmenuje se Libuše Hrabová
Brzy bude uznávané odbornici na středověké dějiny Libuši Hrabové 90 let. Její osud mapovala Terezie Jirásková.
-
Osudy vědců 1968: Wichterle mohl zůstat v Kanadě. „Odmítl to, chtěl pracovat tady,” říká jeho syn
Jaký byl osud iniciátora dokumentu Dva tisíce slov a významného vědce Otto Wichterleho?
-
Osudy vědců 1968: Husák mi napsal, že když se ze stáže hned nevrátím, jsem emigrant, vzpomíná Makeš
Jméno Františka Makeše znají odborníci celého světa. Objevil biochemické metody využití enzymů při restaurování a analýzách uměleckých děl. Doma takové ovace nesklízí.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.