Osm životopisů Oty Filipa

5. březen 2015
Ota Filip

Před 85 lety, 9. března 1930, se narodil spisovatel a novinář píšící česky a německy Ota Filip, autor knih jako Cesta k hřbitovu, Kavárna Slavia či Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy.

Člověk a velké dějiny

„Bože, dej mi sílu, abych v této chvíli už neselhal, chce se mi prostě žít, nechce se mi na nebesa,“ říká jedna z postav ve Filipově románu Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy.

Jako by se právě chuť „normálně žít“ proplétala většinou Filipova díla, stejně jako nekonečné vystavování zkouškám, ve kterých hrdinové vzdorují i selhávají.

Literární kritici, které autor v lásce nemá, našli v jeho díle důležitější motiv: Vztah „velkých“ a „malých“ dějin, tedy to, jak je obyčejný člověk nejednou vláčen událostmi, které při nejlepší vůli nemůže ovlivnit.

Odpovědnosti se nezbavím

Ota Filip se narodil 9. března 1930 ve Slezské Ostravě a trojjazyčné prostředí tohoto regionu mělo na jeho život i tvorbu výrazný vliv. Maturoval v roce 1948 v Praze a pracoval jako úředník a redaktor Mladé fronty.

V roce 1951 byl odveden k „černým baronům“, kde se zapletl do připravovaného útěku, který nakonec vyzradil.

„Nesu za své selhání a za slabost velkou část odpovědnosti. Té se nezbavím a vlastně se jí ani zbavovat nechci,“ řekl později.

Od roku 1954 byl redaktorem okresních novin Budovatel Podbořanska, poté Československého rozhlasu v Plzni, okresních novin Jiskra ve Valašských Kloboukách a nakonec závodních novin Zbrojovky Slavičín.

Následně pracoval v dělnických profesích, v letech 1968 a 1969 byl redaktorem v ostravském nakladatelství Profil. Současně s tím už od druhé poloviny 60. let spolupracoval s německým tiskem.

Do vězení, do exilu

V roce 1970 byl odsouzen za podvracení republiky na 18 měsíců. V době výkonu trestu podepsal v červenci 1970 ve věznici v Plzni na Borech „Prohlášení“, kterým se zavázal ke spolupráci se Státní bezpečností a sám si vybral krycí jméno Hamerník.

Kvalitním agentem ale podle všeho nejspíš nebyl: V srpnu 1971 vypracovala Státní bezpečnost interní materiál, ve kterém je Filip označen za „velmi těžce ovladatelného, projevují se u něj sklony k nadsazování a ke lži“.

V červnu 1972 pak Státní bezpečnost svazek spolupracovníka Hamerníka změnila na osobní operativní, do kterého začala zakládat všechny informace, které o Filipovi získala.

Schůzky mezi Filipem a pracovníky Státní bezpečnosti tím v podstatě skončily.

Filip se v té době živil opět jako dělník. V roce 1974 se vystěhoval do Spolkové republiky Německo, kde publikoval v předních denících Frankfurter Allgemeine Zeitung, berlínském Die Welt nebo mnichovském Süddeutsche Zeitung.

Psal i pro exilová periodika, především pro Tigridovo pařížské Svědectví nebo Pelikánovy římské Listy.

Pracoval také pro rozhlas, kromě toho bavorského nebo hessenského i pro mnichovskou stanici Rádio Svobodná Evropa.

Vlastní životopisy, vlastní dějiny

Mezi česká vydání Filipových nejvýraznějších próz patří: Cesta ke hřbitovu (1968), Blázen ve městě (1969 – v ČSSR sazba rozmetána, Curych 1975), Nanebevstoupení Lojzka Lapáčka ze Slezské Ostravy (Kolín nad Rýnem 1974–1975), Poskvrněné početí (Toronto 1976), Kavárna Slavia (1993), Sedmý životopis (2000), 77 obrazů z ruského domu (2004), Osmý čili nedokončený životopis (2007).

Týdeník Budovatel Podbořanska, leden 1954

Ota Filip dokáže své čtenáře vtáhnout nejenom do děje svých knih, ale hlavně také do světa, který jeho příběhy obklopuje.

Vytváří si nejenom vlastní dějiny, ale i vlastní biografii (knížky Sedmý životopis z roku 2000 a Osmý čili nedokončený životopis z roku 2008), a to často rozbíhající se do mnoha navzájem se lišících trajektorií.

Některé situace či příběhy mohou mít vícero vyústění, jiné několikero introdukcí a ještě jiné se pohybují kolem jednoho ústředního prvku, ale v tom ostatním se zcela liší.

Filipův osud velmi výrazně poznamenal komunistický systém – různá obvinění ze spolupráce se Státní bezpečností, opakovaná konfrontace s nimi a podobně – a i s tím se ve svých knížkách vyrovnává.

Pořad věnovaný Otu Filipovi si kdykoli poslechněte nahoře v článku nebo v iRadiu. Uslyšíte ukázky z jeho próz i záznam jeho hlasu z archivu Českého rozhlasu.

Týdeník Budovatel Podbořanska, podzim 1954
Spustit audio
autoři: Pavel Hlavatý, David Hertl