Opravme jen to, co se pokazilo. Žádné vylepšování člověka, navrhuje pravidla editace genomu bioetik Vácha

„Hmota začala měnit samu sebe, to je obrovské a je to, chcete-li, vzpoura robotů. Poprvé jsme dokázali změnit vlastní genetický materiál a teď to může jít všemi možnými směry,“ uvádí v pořadu Leonardo Plus biolog, bioetik a teolog Marek Orko Vácha.

Čtěte také

Lidské tělo jako čistička? V interiérech dokáže odbourávat škodliviny

Využití technologie CRISPR je možné nejen v oblasti léčby dědičných chorob, ale i v oblasti vývoje biozbraní. Je také obrovsky využitelná pro zemědělství nebo tzv. bioart. „Bude tedy možné například dát své dceři jako dárek jednorožce.“

Zvláště zneužití technologie genetické manipulace je hrozbou, kterou tematizovaly i americké tajné služby. „Všechno je to ještě jen v teorii, ale je možné třeba vytvořit technologii, která by zničila všechnu úrodu na polích.“

Nejen že neznáme budoucí dopady změn, ale ani nevíme, jestli je smíme udělat.

Genetické změny a klimatická krize

Genetické změny by mohly zároveň pomoci lidstvu adaptovat sebe i svět kolem nás na klimatickou změnu. „Například chceme zachránit korály, které vymírají, protože nezvládají ohřívání oceánů. Ale pomocí technologie GeneDrive bychom mohli genom korálů změnit tak, že prostě bude odolný na vyšší teplotu. A teď: uděláte to, nebo ne?“ ptá se Vácha.

„Když to uděláme, je tu problém, že už to pak nebude ten korál. Dalším příkladem může být malárie. Každý rok na ni umírá 400 tisíc lidí a neumíme s tím nic dělat.“

Nejkonzervativnější jsou Němci, protože pamatují 2. světovou válku a pseudovědeckou nacistickou rasovou ideologii.
Marek Orko Vácha

Pomocí CRISPRu je ale možné vyrobit komára, který se spáří s divokou samičkou, jejich synové budou zdraví, ale všechny dcery budou sterilní a zemřou. „Tak bychom mohli zlikvidovat celou populaci těchto komárů. Ale žádný ekolog na světě neřekne, co se pak stane s ekosystémy subsaharské Afriky bez tohoto klíčového druhu.“

„Tedy nejen, že neznáme dlouhodobé dopady našich možných zásahů, ale ani nevíme, jestli to smíme udělat,“ připomíná etický pohled Vácha.

Globální bioetika

WHO pravidla pro editaci genomu má, otázkou je, jestli se budou dodržovat.

V Evropě platí článek 13 Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, který stanovuje, že zásah směřující ke změně lidského genomu lze provést jen v případě preventivních, diagnostických nebo léčebných účelů. Navíc je zakázána změna genomu, která zasáhne i potomky.

Nejliberálnější jsou Britové.
Marek Orko Vácha

„Tlaky na změnu tohoto článku jsou,“ potvrzuje bioetik. „Globální svět potřebuje globální etiku a je tu obrovské a silné volání po jakémsi globálním dozoru, který by se díval, co se děje ve všech laboratořích světa.“

„Existuje soupeření mezi světovými mocnostmi a pravidlo by mělo být takové, že je-li něco dovoleno, tak by to mělo být dovoleno v celém světě, a když je něco zakázáno, tak taky v celém světě.“

Dejme červenou čáru na vylepšování člověka.
Marek Orko Vácha

Samotná legislativa týkající se bioetiky je ale napříč státy velmi odlišná, upozorňuje Vácha. „Práce s embryi je třeba v Německu úplně jinde než u nás. Nejkonzervativnější jsou nepřekvapivě právě Němci, protože pamatují 2. světovou válku a pseudovědeckou nacistickou rasovou ideologii, nejliberálnější jsou zase Britové.“

V tuto chvíli má prý Světová zdravotnická organizace doporučení, co by se mělo nebo nemělo dělat, ale je také velmi náročné zajistit celosvětovou shodu na těchto pravidlech.

Čtěte také

Co když se při četbě genomu narazí na problém? „Ne všechny nemoci se rozvinou,“ uklidňuje genetik

Sám teolog by editaci genomu prováděl jen na embryích, a to za dvou podmínek: půjde-li o monogenní, Mendelovsky děděnou chorobu a nebude-li prováděno žádné zlepšení genomu, ale bude se jen odstraňovat tato geneticky podmíněná choroba.

„Tedy jen korigovat nemoc, byť i s důsledky pro další generace. Tak jen vracíme zpět, co v přírodě už bylo, ale u čehož jednoznačně víme, že bylo pokaženo. A také pouze za podmínky, že biologičtí rodiče i v rámci asistované reprodukce nebudou mít možnost udělat jiné embryo zdravé. Ale dejme červenou čáru na vylepšování člověka,“ navrhuje Marek Vácha.

Jak pokročila za poslední roky technologie editace genomu CRISPR a co je to anti-CRISPR? Poslechněte si celé Leonardo Plus! (repríza)