Ondřej Neff: Pod bičem designu
Přišla mi zásilka z e-shopu. V balíku byl přibalen menší balíček. Pochopil jsem, že je to prémie, něco jako pozornost podniku. Rozbaloval jsem to a říkal si, copak to asi bude? Rozbalil jsem to a říkal si: co to je a k čemu to slouží?
Bylo to z umělé hmoty, jako dneska skoro všechno. Bylo to dlouhé a placaté a vida, přibalili návod, papírek potištěný mikroskopickými písmeny.
Čtěte také
To už znám, říká se tomu mikrolitografie a mám na to trik: na normální čtecí brýle nasadím záložní čtecí brýle a součet dioptrií ta malinká písmena zvládne.
Moudrý jsem z toho nebyl, jen jsem pochopil, že mám vytáhnout plastový proužek a tím zprovoznit baterii. Nebudu dál napínat, ukázalo se, že je to lampička, jen doteď nechápu, jak by se měla používat. Jedno je mi ale jasné: je to dílo současného designu.
Designem se zabývají umělci, kteří by normálně byli sochaři, ale nikdo by jim nedal zakázky. Takže se pletou do výroby předmětů běžné potřeby, a přetvářejí je do podoby soch.
Slánka? Nemá dírky, jinak ale vypadá moc hezky. Musíte pátrat a objevit, kde se co odklopí a pak najdete něco a tím zakroutíte a sype se sůl.
Postřeh a kombinatorika
Bezdrátový reproduktor? Je černý a vypínač má také černý, zapuštěný do plochy, aby nebyl vidět. Designeři jsou snad všichni zaujatí proti vypínačům. Monitor mého počítače taky má někde místo kam se má sáhnout, aby se dal nastavit jas a kontrast a podobně. Nesmí ale být vidět.
Čtěte také
Na jednu stranu to chápu, Michelangelo také nevybavil svého Davida žádným vypínačem. Proč by ho měla mít designová noční lampička, když má sloužit hlavně jako socha?
Někdy mě to vzteká, nicméně jsem člověk smýšlení pozitivního. Vidím v tom tedy i světlou stránku.
Ony ty objekty denní potřeby, jak se jim říká, mají za úkol usnadňovat život. Takže usnadňují, až se hory zelenají a my, jak jsme celí usnadnění, už nic neumíme, protože to za nás dělají předměty denní potřeby.
Naštěstí jsou tu designeři a ti vytvářejí hlavolamy. Chceš si osolit polévku? Tak bádej, bádej, příteli. Však na to přijdeš, jako ta gorila ve výběhu zoologické zahrady. Té dávají jablíčka do takového jakéhosi zašupovacího hlavolamu, aby k jablíčku nepřišla jen tak zadarmo.
Takže i já se k té osolené polévce musel dopracovat intelektuálním výkonem, a to mě procvičilo v postřehu a kombinatorice.
Ještě pět šest takových polévek a budu vycvičený natolik, abych přišel na to, k čemu a jak se používá designová lampička, kterou mi poslal e-shop jako prémii k nákupu.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
