Ondřej Neff: O tygrech a informaci
Doba má hodně žhavých témat a dezinformace je mezi nimi jako horký brambor. Učenci se dohadují, co to vlastně je a kdybychom se dobrali vysvětlení, tak co s tím? Dnes bych rád do debaty přispěl osobním pozorováním, historkou z doby nedávné.
Potkal jsem jednoho pána a dali jsme spolu řeč a já se zmínil, že bydlím ve Zvoli. To je obec nedaleko Prahy, kousek od Vltavy na kopci nad Vraným, víte, co je ta přehrada.
Čtěte také
Muž se zamyslel a tvář se mu rozjasnila.
„Zvole… Už vím! Tam přece ten cirkusák Berousek zabíjel tygry a prodával jejich maso!“
„Jak je to s tygry a masem pana Berouska nevím, ale je jisté, že u nás pan Berousek nebydlí.“
Podíval se na mě s výrazem „ty mi budeš vykládat“.
„Však bydlí,“ řekl potom.
„Vím, s čím si to pletete. Asi jste četl ve zprávách, že ve Zvoli má jeden člověk cosi jako zoologickou zahradu. Už dvakrát mu z ní utekla puma. Byla z toho panika, policajti honili pumu a ono to bylo chudák vyděšené kotě. Tedy kotě od pumy. Žádného tygra ten pán nemá. V kleci chová lva. Dokonce jsem tam zahlídl dva lvy.“
Čtěte také
„Berousek má určitě víc než dva. Je to známá firma. Určitě musí těch tygrů mít víc, když je prodává na maso.“
„Říkám vám, že ten náš člověk ve Zvoli nemá s Berouskem nic společného.“
„Jak se ten člověk jmenuje?“
„Nevím.“
„Tak vidíte,“ triumfoval. „Nevíte. A já vám říkám, že je to Berousek.“
Čtěte také
Dialog trval mnohem déle. Vidíte na něm anatomii dezinformace jako na dlani. Ten člověk si pitomost o Berouskovi úplně nevymyslel. Cirkus Berousek existuje. Nějaká patálie s tygry kolem něho byla, taky jsem to ve zprávách zahlédl. Obec Zvole existuje, žije v ní chovatel lva, utekla mu puma.
V celé té věci jsem zdánlivě ve výhodě já, protože ve Zvoli bydlím a chudáka lva v kleci jsem bohužel opakovaně viděl za plotem na vlastní oči. Můj oponent ani neví, kde naše obec je. Čekal bych, že řekne: aha, já jsem něco poplet, děkuju vám, že jste mi to vysvětlil!
Tak to nefunguje. Proč? Nabízím prosté vysvětlení, ale mohu se mýlit. Je snazší a příjemnější mít pravdu, ať je jakkoli posbíraná a poslepovaná, a trvat na ní, než si připustit omyl. Lidé určitého typu neprahnou po faktech. Slepují dílčí informace, aby se utvrdili, že žijí v uceleném nezpochybnitelném vesmíru, který je docela jejich. Když potom narazí na námitky a jsou konfrontováni se skutečností, hájí svoji informační kuličku. Už nejsou jenom majitelé pravdy, ale obhájci pravdy a to musí být pocit k nezaplacení.
Autor je vydavatel internetového deníku Neviditelný pes
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.