Ondřej Neff: Ekologická stopa

7. leden 2019

První týden nového roku máme za sebou. Když tak uvažuju, co mi motalo v uplynulém roce hlavu a čeho se nezbavím ani letos, pak to asi bylo životní prostředí.

To je určitě velké téma století a souvisí s energetikou a s dopravou a vlastně se vším.

Ondřej Neff: Splněné přání

Švédka Greta Thunbergová v pátek nejde do školy a protestuje před švédským parlamentem proti změně klimatu

V polských Katovicích se konala světová konference o klimatu. To je náramná událost, taková světová konference o klimatu.

S ním souvisí pojem uhlíková stopa. Ten je poměrně úzký, je to v podstatě množství skleníkových plynů uvolněných nějakou činností. Jemu příbuzný je pojem ekologická stopa, to je měřítko lidského nároku na přirozené bohatství přírody.

Je kolem toho všeho mnoho debat a stalo se z toho politikum. Osobně se kloním spíš ke klimaskepticismu a plány na zrušení automobilové dopravy a uzavírání tepelných a jaderných elektráren spolu se sázkou na biomasu pokládám za třeštivý úlet.

Nicméně i když budu klimaskeptik až na půdu, nedá se popřít, že ta uhlíková stopa či ekologická stopa je cosi konkrétního. To prostě existuje a nikdo si to nevycucal z palce. Od toho pak odvíjím další úvahy i obavy.

Nové zdroje energie

V souvislosti s těmito pojmy se mluví o předindustriální éře. To je, dejme tomu, začátek 19. století. V té době na světě žila jedna miliarda lidí. Dnes se blížíme metě sedmi miliard lidí.

Ondřej Neff: Smát se či nesmát

Letiště v Hmaburku (ilustrační foto).

Připomenu příhodu, která mě před pár dny zaujala. Četl jsem o ní v novinách a to tedy neznamená, že se vůbec stala anebo že se stala přibližně nebo aspoň zhruba tak, jak bylo napsáno.

Prostá aritmetika mi napovídá, že by každý člověk na světě, vy, já, stejně tak obyvatel Papui Nové Guineje, měl mít za sebou jednu sedminu uhlíkové stopy či ekologické stopy, ono to vyjde nastejno.

I když budeme svítit patnáctkami žárovkami jako v Rumunsku za Ceausesca, jezdit místo autem na kolobrndě jako Hurvínek a mýt se budeme jednou týdne, i když tuhle řeholi na sebe vezme každý obyvatel zeměkoule na pěti respektive šesti kontinentech, vyjde nám v úhrnu průměrná ekologická stopa menší, než jaká byla v roce 1800 na hlavu?

Toto je bezpochyby řečnická otázka a pozitivní odpověď na ni není. Lidí třetího světa bude dramaticky přibývat a zátěž na přírodní zdroje poroste, i když tady v Evropě všichni zezelenáme.

Ondřej Neff

Východisko vidím v technologiích, ve skutečně nových zdrojích energie. Možná se v budoucnu ukáže, že to dnešní politikum uvolnilo k novým technologiím vůli a cestu. Kéž by to tak bylo, přeji si do tohoto roku i všech následujících.

autor: Ondřej Neff
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.