Ondřej Konrád: Kafkovská šedesátá

Čtěte také

Jiný Franz Kafka: Pracant, právník, sportovec a milovník zdravého životního stylu

A skutečně, pražské ´zlaté šedesátky´ byly Kafkou prodchnuté a například se kde co označovalo výrazem ´kafkárna´, neboť velmi mnoho z běžného života v socialismu připomínalo absurdity Procesu a Zámku. Tímtéž slovem nazval Bohumil Hrabal úvodní povídku knížky Inzerát na dům, ve kterém už nechci bydlet.

Kavka místo vlka

To už byl nějakou chvíli spisovatelem na volné noze, a tak coby lidově řečeno kulisák, nestavěl dekoraci v Divadle S.K. Neumana, dnes Pod Palmovkou, k inscenaci hry Kdopak by se Kafky bál?, v originále Who´s Affraid Of Virginia Woolf?

A jelikož by převod titulu těžko někdo chápal, když u nás knihy anglické modernistky Woolfové nevycházely, dramaturgyni Lubu Pellarovou napadl zrovna tehdy tak frekventovaný Kafka.

Čtěte také

Petr Fischer: Sto let mrtvý Kafka jako terapie

Autor Edward Albee totiž vložil do úst jedné z postav skrz celou hru variaci v Americe důvěrně známé písníčky Who’s afraid of big bad wolf? (čili Kdo by se bál velkého zlého vlka?) z disneyovky o třech prasátkách. A Woolfová je podobně jako Franz Kafka intelektuálně náročná prozaička.

Zatímco kavka z čeledi krkavcovitých sice není hrozivá jako vlk, nicméně bývala lidmi vnímána coby pták spíše zlověstný. Albee údajně spatřil větu z názvu hry na zdi toalety kteréhosi newyorského podniku. A v brilantní komorní hře o čtyřech osobách, později úspěšně zfilmované s Elisabeth Taylorovou a Richardem Burtonem, jde o strach ze života bez záludných iluzí.

Čtěte také

Kafka sice v roce 1968 neposloužil jako spisovatel, byl ale záminkou pro politické uvolňování, myslí si historik Kopáč

Čerstvá broadwayská hvězda Albee byl před Vánoci 1963 přítomen libeňské premiéře i několika finálním zkouškám. Do Prahy přiletěl s rovněž čerstvým nobelistou Johnem Steinbeckem a kolem reprezentantů dvou generací vrcholné americké literatury nastal poprask.

Šeptalo se například, že autor Hroznů hněvu strávil bohatýrskou noc při whisky u Wericha na Kampě. A doloženo je Albeeho zaskočení, že z české verze textu vypadly vulgarismy a sexuální výrazy. Než pochopil, že by je cenzura tak jako tak vyškrtla. Později v rozhovorech pro západní tisk diplomaticky hovořil o zřejmě odlišném etickém kodexu.

Inspirátor opuštění

I sám Kafka se ocitl na pražských divadelních prknech, respektive dramatizace jeho románu Proces z pera a v režii Jana Grossmana v Divadle Na zábradlí, která měla premiéru v květnu 1966. A s Franzem Kafkou, od jehož smrti 3. června uplývá sto let, pak bylo úzce spojováno ideové tání vrcholící demokratizačním pokusem “Pražského jara”.

Neboť po svižné, ještě letní sovětské okupaci hovořila oficiální normalizační doktrína o tom, že takřečený “krizový vývoj” odstartovala už roku 1963 kafkovská literárně-vědná konference na zámku v Liblicích.

Ondřej Konrád|foto:Elena Horálková

Již východoněmecký lídr Walter Ulbricht dokonce označil za “okamžik opuštění cesty socialismu”. Toho, dodejme, by se slavný pražský rodák, neustále pochybující o svém díle, jistojistě nenadál.

Autor je komentátor Českého rozhlasu