Ondřej Konrád: Co a komu Putin po roce říká
V umění vyzobávat z oficiálních kremelských lží a mlh zrnka případné pravdy nebo něčeho konkrétního se vyznají hlavně zkušené národy někdejšího socialistického tábora. Ale i Západ už dávno prohlédl. Takže by se mohlo zdát sledování každého Putinova vystoupení zbytečné.
Čtěte také
Přesto jsou monitorována, analyzována a interpretována. Byť s rezervou vědomí, že se prezidentovi nedá věřit. Což se týká i rozhovoru v televizi Rossija-1, uveřejněného o prvém výročí vpádu na Ukrajinu. Z něhož jakoby plynulo, že se mají občané Ruské federace smířit s dlouhou „existenční“ válkou, v níž jde prý o „rozhodující okamžik ruských dějin“. Neboť je konfrontací se Západem, který usiluje zničit bývalý Sovětský svaz, potažmo Ruskou federaci.
Vzpomínka na krásné časy
Když Putin jedním dechem hovoří o ohrožené budoucnosti ruského lidu a SSSR, není to samozřejmě náhodné. Byť totalitní útvar zanikl před 30 lety a trojice pobaltských republik je dávno v NATO a EU.
Čtěte také
Na ni si Putin také zuby nebrousí, i když apetýt by měl. Ale zato do rovněž samostatné, avšak mimo nadnárodní struktury stojící Ukrajiny se zakousnout neváhal. A teď to vysvětluje absurdní připomínkou SSSR. Který přitom kvůli členství Litvy, Lotyšska a Estonska v Alianci stejně nelze plně rekonstruovat.
Nicméně sentiment po Sovětském svazu zřejmě u značné části ruské veřejnosti funguje. Nebo je o tom aspoň Putin přesvědčen. A zdá se, že právem. Jestli docela, se teprve uvidí. I když má veškeré nástroje propagandy pěkně pohromadě a narativ, že nejde o přežití Ukrajiny, nýbrž ruského lidu, zní mnohým uším asi logicky. Navzdory selskému rozumu. Ale tuhle linii už Putin razí nějaký čas, jen ji za pochodu vylepšuje a vyztužuje.
Arzenál těch druhých
Čtěte také
Nová je ovšem v interview jeho řečnická otázka: „Když je hlavním cílem všech předních zemí NATO způsobit nám strategickou porážku, aby lid trpěl, jak říkají, jak můžeme ignorovat jejich jaderný potenciál?“ V prvých týdnech invaze Putin několikrát jadernými zbraněmi zahrozil, pak toho v podstatě nechal a teď náhle hovoří o arzenálu druhé strany.
A těžko říct, komu je to určeno. Možná domácím autorům výzev k jadernému úderu a tedy do nitra evidentního mocenského sporu za kremelskou zdí. Protože jestli si na počátku války Putin myslel, že na jadernou bombu shozenou na Ukrajinu Západ adekvátně neodpoví, teď už si je vědom, že by reakce zaručeně přišla. A to si třeba část horkokrevných jestřábů nepřipouští.
Ale Putin dost možná jenom říká obyčejným lidem: víte, na jadernou zbraň musíme zapomenout, to by byla katastrofa i pro nás. A z toho plyne, že nás prostě čeká vleklá konvenční válka. Kterou ale musíme vést, protože v ní jde doslova o všechno.
Což je však pustá demagogická lež. A kdyby se dnes ruská armáda stáhla za linii 24. února 2022, a i kdyby se Putin dokonce vzdal Krymu, žádné „zničení etnické ruské většiny ve Federaci“ by samozřejmě nenastalo. Ale k nějakému podobnému scénáři Putin už přes rok míří.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
