Oční lékař: Tisíce let jsme potřebovali vidět do dálky, teď do blízka. Proto je častá krátkozrakost

„Na vývoji refrakční vady se podílejí i jiné faktory. Dnes jsou to faktory celkem pochopitelné a souvisí s prací do blízka. Můžeme se sice rozčilovat nad tím, že děti dostávají mobily a tablety, ale je to nevyhnutelné,“ uznává primář.

Starší generaci například vadí, že si děti nehrají venku. „Že třeba nestřílí prakem a nekoukají někam do dálky,“ upřesňuje lékař. „Ale s převalením každé generace se mění trochu zvyky a to je evoluční trend, který nezvrátíme.“

Čtěte také

Vědci aplikovali slepým potkanům do oční sítnice tekuté nanočástice, zrak se jim vrátil

„Jako civilizace prostě pracujeme více do blízka. Už nechodíme po venku a nelovíme zvířata. Jestli jsme 5000 let lovili a dělali zemědělství, tak jsme potřebovali vidět na dálku, ale ne do blízka. Nečetli jsme tak intenzivně, dokonce jsme ještě před 500 lety byli vesměs negramotní.“

Příroda vždy evolučně zvýhodňuje ten nejpřijatelnější a nejvýhodnější rys, připomíná Němec. „V tuto chvíli je naše civilizace nastavena pro práci do blízka. To je vidět i na asijských populacích. Na Západě máme asi 25 procent populace krátkozraké, ale v Singapuru, Japonsku nebo v Číně, aspoň u její vysokoškolské populace, je přes 90 procent lidí krátkozrakých.“

„U Židů je krátkozrakost dokonce dlouhodobě kódována a je to dáno tím, že zvláště mužská populace byla zatížena na studium a tím pádem se krátkozrakost vyvíjí víc. Lze očekávat, že to samé se stane s naší civilizací.“

Lasery a diagnostika pomocí umělé inteligence

Naštěstí moderní oční lékařství prožilo v posledních dekádách mnoho zásadních zlomů, které nám s léčbou zrakových nesnází mohou pomoci. „Jedním z nich je zavedení používání laserů, ať už léčebných, kterým jsme léčili sítnicové patologie, nebo nástup refrakčních laserů k opravě očních vad dioptrických,“ shrnuje primář Němec.

Převratná změna nastala také v léčbě šedého zákalu. „Dokonce i náš předlistopadový prezident Gustáv Husák byl operován na šedý zákal, ale bez implantace umělé čočky. Takže proto na nás koukal v novoročních projevech těmi tlustými skly v brýlích,“ připomíná Němec a dodává:

Čtěte také

Autogenní trénink může zlepšit spánek a ulevit od úzkostí, říká propagátorka metody Víchová

„Najednou měl pak ale skla tenčí, protože se mu později sekundárně implantovaly umělé čočky. Takže zavedení moderní operace katarakty s implantáty a nesmírný rozvoj čoček je důležitá věc.“

Třetí podstatnou změnou je možnost operace zadní část oka. „Tato operativa byla zavedena na sklonku 80. let minulého století a od té doby se nesmírně rozvinula,“ pochvaluje Němec.

„Český nestor této chirurgie, profesor Ivan Karel, u nás zaváděl tuto metodu v neuvěřitelných podmínkách reálného socialismu, ale rozvinul tuto část medicíny, která zažívá obrovský rozmach,“ vyzdvihuje.

Oční lékařství je na technice nesmírně závislé a dnes do těchto technologií pronikají stejné věci jako třeba do našich telefonů.
Pavel Němec

Primář očekává další technologický rozvoj svého oboru. „Oční lékařství je na technice nesmírně závislé a dnes do těchto technologií pronikají stejné věci jako třeba do našich telefonů. Pokročila i diagnostika, včetně mé oblíbené optické koherentní tomografie,“ jmenuje metodu, která využívá infračerveného záření pro diagnostiku očních vad. 

„Právě tento obrovský technologický rozvoj umožní i nástup umělé inteligence pro diagnostiku a to nejen v oční medicíně,“ předpovídá Pavel Němec.

Jak funguje lidské oko? Jak se mění  lidský zrak v průběhu lidského života? Jak se dnešní medicína umí vypořádat s očními zákaly a dalšími vadami zraku?

Poslechněte si celé Leonardo Plus Andrey Skalické.