Očkovat jen jednou dávkou? Data nemáme, shodují se vědci Hostomský a Hořejší. A rozchází se v řešení

Vedoucí Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd Hostomský v souladu s Hořejším připomíná, že vědci pouze předpokládají, že už po první dávce existuje významná imunitní reakce: „Nejsou ale na to tvrdá klinická data, o která bychom se mohli opřít, jsou to jen domněnky.“

Čtěte také

Konvalinka: Očkovat jednou dávkou vakcíny? V situaci s naší smrtností a nakaženými bych do toho šel

Obává se ale, že není jasné, zda by lidé nezapomněli přijít pro druhou dávku vakcínu. A také není zřejmé, zda bude jedna dávky u všech vakcín předstatovat dostatečnou ochranu.

Tyto obavy částečně sdílí také imunolog Hořejší z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd. „O kolik se zvětší množství protilátek po druhé dávce, jestli o 5 procent, nebo o 50 procent, to nevíme. Mám dojem, že ani výrobci to sami nevědí," soudí.

„Asi ani nevědí, jestli by bylo lepší druhou dávku dávat po dvou, či čtyřech týdnech. Nebo jestli by dávka neměla být poloviční, jak se ukázalo u AstraZenecy. Je to trochu hádání z křišťálové koule.“

Imunolog Václav Hořejší|foto:Jana Přinosilová

Imunulog Hořejší proto dá na odborný názor britské imunologické společnosti. „To je asi největší oborová společnost v Evropě, tak bych to docela bral. Také firmy mají aspoň nějaká data, která sice nejsou příliš silná, ale nějak odůvodňují to, co doporučují.“

Už dvanáctý den po první dávce vakcíny je nějaká imunitní odpověď. Obava je, že primární reakce, nepodá-li se ‚booster‘, odezní rychleji.
biochemik Zdeněk Hostomský

Ředitel Hostomský cituje z údajů, se kterými je seznámen. „Už dvanáctý den po první dávce vakcíny je nějaká imunitní odpověď. Ale obava je, že tato primární reakce, nepodá-li se onen ‚booster‘, odezní rychleji. A čas, který je tři nebo čtyři týdny v případě Moderny, není úplně vymyšlený.“

Zdeněk Hostomský|foto: Tomáš Krist / MAFRA / Profimedia,Profimedia

„Připadá mi velice rušivé, když vláda vyhlásí jako svůj cíl imunizovat vakcinací šest milionů lidí, což je v současné době nerealistické. Soustředil bych se na tu menší část populace, asi jeden milion lidí z rizikových skupiny, kteří mají těžké průběhy a umírají.“

Imunitní reakce po vakcíně je často mnohem větší než u lidí, kteří prodělali samotné onemocnění.
imunolog Václav Hořejší

Hořejší považuje za velice nadějné, že po vakcinaci vzniká velké množství ochranných protilátek. „A často je větší, mnohem větší než u lidí, kteří prodělali samotné onemocnění. Vakcinace tedy může být účinnější ochranou než prodělat covid.“

Je tu reálné nebezpečí, že dáme lidem první dávku. A oni zapomenou, že byli očkováni, a na druhou nepřijdou.
biochemik Zdeněk Hostomský

„Je tu reálné nebezpečí, že dáme lidem první dávku. A oni zapomenou, že byli očkováni, a na druhou nepřijdou,“ varuje před odkladem druhé dávky Hostomský. „Budou mít falešnou představu, že mají dlouhodobou imunitu, kterou můžou mít. Ale mnohem pravděpodobnější je, že to bude až po druhé dávce.“

Doporučuje proto zaměřit se na očkování nejrizikovějších skupin osob nad 80 let věku. „Těm bych přednostně dal obě dávky. Zbytkem populace bych se v podstatě nezabýval a k té kýžené kolektivní imunitě se můžeme dostat přirozenou cestou, kdy proočkujeme asi celkem ty tři miliony ohrožených,“ navrhuje Zdeněk Hostomský.

Pořád se říká, že u mladých a zdravých je to jen nějaká chřipečka, ale to není pravda.
imunolog Václav Hořejší

S tím ale imunolog nesouhlasí. „Je potřebné, aby byl proimunizován i zbytek společnosti. Pořád se říká, že u mladých a zdravých je to jen nějaká chřipečka, ale to není pravda. I u nich dochází k těžkým komplikacím a čím dál víc se ukazuje, že až 20 procent z nich má takzvaný dlouhý covid, což není žádná legrace,“ nabádá k plošné vakcinaci Václav Hořejší.

Poslechněte si celé Pro a proti Karolíny Koubové.