O znečištění vody léky jsme donedávna nevěděli. A zatím nevíme co s tím, přiznává hydrogeolog Hrkal

13. únor 2022

Laboratoře neměly dlouho nástroje a analytické metody, které by dokázaly nalézt ve vodě zbytky léků a dalších chemických látek zvaných mikropolutanty. „Teď nástroje k dispozici máme. A máme z toho zamotanou hlavu, protože nám laboratoře poskytují informace, se kterými si zatím nevíme rady,“ přiznává hydrogeolog Zbyněk Hrkal. A jasno nemají odborníci ani v tom, jak nebezpečné jsou tyto látky pro člověka.

„K tomu by se měli vyjádřit lékaři, ale když s touto informací za nimi přijdeme, tak většinou pokrčí rameny a otevřeně řeknou, že neví. Neexistuje na světě žádná klinická studie, která by prokazovala dlouhodobý účinek na lidské zdraví, pokud takovou vodu pijete,“ připouští Hrkal.

Protože jsme o mikropolutantech až donedávna nevěděli, tak čistírny na ně ve většině případů nereagují.
Zbyněk Hrkal

Mikropolutanty představují druh znečištění nejen vody, ale i v různých složkách životního prostředí – a to v extrémně nízkých koncentracích. „Ještě před pěti deseti lety jsme neměli tušení, že se s nimi můžeme setkat ve vodě,“ připomíná hydrogeolog.

Čtěte také

Mikropolutantů jsou tisíce. „A každý den se škála těchto látek rozšiřuje. Z valné části si s tím nevíme rady,“ přibližuje Hrkal a vypočítává: 

„Z jedné části jde o znečištění, například o léčiva, což je kontaminace a důsledku špatného zacházení s vodou. Pak ale máme další látky, které se ve stopových množstvích v přírodě mohou vyskytovat i přirozeně. A teď nevíme: Patří to tam, nebo jsme to do vody zavlekli my?“

Čistírny odpadních vod sice fungují výborně podle dnešní legislativy. Ale protože jsme o mikropolutantech až donedávna nevěděli, tak čistírny na ně ve většině případů nereagují a ty jimi procházejí.“

Stejné mikropolutanty v řekách střední Evropy

Zbyněk Hrkal, hydrogeolog

Nová data přinesl monitorovací projekt Aquarius, jehož účelem bylo sledovat tok mikropolutantů přímo od zdroje přes čistírnu odpadních vod skrze horninové prostředí až ke koncovému uživateli.

„Spolu s dalšími projekty Voda pro Prahu a Smartwater se prokázalo, že čistírny odpadních vod sice něco odstraní, ale celá řada farmak prochází čistírnou jako nůž s máslem, tedy co tam vstoupí, to odejde,“ popisuje Hrkal.

Čtěte také

K určité degradaci těchto látek ale dochází ve vodním toku. „Ředí se to, podléhá to dalším procesům, které snižují koncentrace mikropolutantů. Ale jsou stále tam.“

Když vědci srovnávali výsledky z České republiky a z podobných řek ve střední Evropě zjistili, že rozdíly jsou minimální:

„Takže jde téměř o přirozené pozadí. Ať si naberete vodu kdekoliv ve střední Evropě z řeky, tak v ní najdete docela pestrou škálu látek. Zajímavé je, že ať vodu naberete ve Slovinsku, Slovensku, Maďarsku nebo v Čechách, tak léčiva v ní jsou všude prakticky stejná.“

Příroda se s mikroplulanty dokáže vypořádat lépe než moderní technologie v čistírnách.
Zbyněk Hrkal

Vědci už zkoušejí mikropolutanty odstranit za použitím dvou metod, jsou to umělá a břehová infiltrace. „Tato technologie je dlouhodobě aplikovaná ve vodárně v Káraném, první funguje od roku 1906, druhá od roku 1968.“

Čtěte také

Tyto obě technologie simulují přírodní procesy. Při prvním typu se intenzifikuje průsak říční vody z Jizery a využívá se samočisticí schopnosti horninového prostředí. „U druhé metody se tomu pomáhá tak, že se nabírá voda z řeky a zasakuje se pomocí velkých zasakovacích van,“ popisuje hydrogeolog Hrkal a dodává: 

„Efektivnější je břehová infiltrace. U druhé metody se přeci jen ve vodě objevují ještě nějaká stopová farmaka. U břehové infiltrace hraje zásadní roli silná odbourávací schopnost jílů, které jsou v březích. Takže příroda se s mikropolulanty dokáže vypořádat lépe než moderní technologie v čistírnách.“

Poslechněte si celé Studio Leonardo, ptá se Vladimír Kroc.

autoři: Vladimír Kroc , oci
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.