Nový šéf CDU je následovník Merkelové, polovina Němců ji dál chce za kancléřku, říká expertka Lizcová
Novým předsedou vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) německé kancléřky Angely Merkelové se stal ministerský předseda Severního Porýní-Vestfálska Armin Laschet. „Jeho vítězství bylo trošku překvapivé, protože v průzkumech veřejného mínění lehce zaostával. Nicméně předsedu nevolí německá veřejnost, ale delegáti sjezdu,“ říká Zuzana Lizcová z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Zvolení Lascheta, který ve druhém kole volby těsně porazil konzervativce Friedricha Merze, představuje kontinuitu s érou Angely Merkelové. Na sjezdu mu pomohl dobrý volební projev a také podpora mezi ženami.
Čtěte také
Lizcová zároveň zdůrazňuje, že Laschet to bude mít i přes své politické zkušenosti složité, vedení strany přebírá v nelehké situaci a ani na sjezdu nezískal výraznou podporu.
„Strana je dost rozdělená. Velkým úkolem Armina Lascheta je stranu sjednotit. A hlavně v Německu je letos supervolební rok, takže bude muset docílit volebních úspěchů, aby se ve své pozici udržel,“ přibližuje v Interview Plus Lucie Vopálenské
Je nezáviděníhodné přebírat v Německu moc zrovna letos – kvůli koronavirové krizi i nástupnictví po Merkelové.
Zuzana Lizcová
Nový šéf CDU ovšem není automaticky i kandidátem na kancléře, zatím největší popularitě se těší Markus Söder, předseda sesterské strany křesťanských demokratů, bavorské CSU.
„CDU vyčkává. V březnu budou první důležité zemské volby, ve kterých se ukáže, jak si aktuálně vede. Pokud vyhraje, mohlo by to výrazně zvýšit šance Armina Lascheta, aby se stal kancléřským kandidátem CDU – a vzhledem k současným preferencím i příštím německým kancléřem,“ vysvětluje Lizcová.
Čtěte také
Neúspěch ve volbách by Laschetovi neprospěl, navíc bavorský premiér Söder je u širší německé veřejnosti výrazně populárnější. Expertka na Německo ale připomíná, že bavorští kandidáti na kancléře nebývali úspěšní, například Edmund Stoiber, který neúspěšně kandidoval v roce 2002 místo Angely Merkelové.
„Je nezáviděníhodné přebírat v Německu moc zrovna letos – kvůli koronavirové krizi i nástupnictví po Merkelové. Patří k nejzkušenějším evropským a světovým politikům, má velké renomé a spoustu kontaktů. Její nástupce si tuto důvěru bude muset získat také, možná proto Laschet v projevu na sjezdu o důvěře tolik mluvil,“ podotýká.
Chtějí ale vůbec Němci změnu na kancléřském postu? „Polovina Němců si výměnu přeje a polovina chce, aby Merkelová pokračovala. Tato otázka ale není na stole, kancléřka nijak nenaznačuje, že by hodlala ve funkci setrvat,“ uzavírá Lizcová.
Jak Německo zvládá migraci nebo přechod k zelenější energetice? Poslechněte si v záznamu Interview Plus.
Související
-
Ivan Štern: Česká a německá pomoc v koronakrizi
Ministr Karel Havlíček (za ANO) byl na tiskové konferenci dotázán, proč vláda pomoc podnikatelům štěpí na jednotlivé položky spojené s nájemným, mzdami a podobně.
-
Robert Schuster: Nový lockdown v Německu aneb Když to nejde po dobrém
Už se k tomu nějakou dobu schylovalo, ale od neděle je to oficiální. Německo od poloviny týdne zmrazí, kvůli pokračující koronavirové pandemii, znovu veškerý veřejný život.
-
Ivan Štern: Předstíraná humanizace Alternativy pro Německo
Na rozdíl od politických stran, které odložily plánované sjezdy, delegáti pravicově extremistické AfD se sešli ve sportovní hale falckého Kalkaru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.