Nové náznaky oživení mírového procesu na Blízkém východě

Pro Izrael prakticky žádný. Jelikož americké záruky mu pouze usnadňují získání finančních půjček v mezinárodních bankách, snížení pro něj bude ve skutečnosti znamenat ztrátu pouhých asi 6 milionů dolarů. Redukce záruk se navíc vůbec netýká běžné konkrétní americké finanční pomoci. Izrael proto vyjádřil pro americké rozhodnutí "pochopení" a dál si dělá, co chce - osady se neruší a pokračuje stavba ochranného plotu, který je trnem v očích Palestinců. Šaron však před schůzkou s Kurájou plánuje jednostranné ústupky, a ve čtvrtek připustil, že možná půjde o ústupky teritoriální.

Větší význam má americký krok pro Palestince, protože se tváří jako represivní vůči Izraeli. Stejně důležitá je i kritika židovského státu, kterou pronesl americký prezident George Bush při nedávné návštěvě Londýna. Kurája nechce opakovat chyby svého předchůdce Mahmúda Abbáse a nepřeje si být Palestinci považován za dalšího oblíbence Izraele a Spojených států. Proto před schůzkou s Šaronem vyjádřil nekompromisní postoj v několika otázkách. Prohlásil, že nesplní zásadní izraelský požadavek na rozpuštění teroristických organizací, a trvá na zastavení výstavby židovských osad a ochranného plotu, stejně jako na stažení izraelských vojáků z palestinských území. A protože Izrael necítí povinnost nic z toho splnit, budou-li pokračovat teroristické útoky, zdá se, že summit obou premiérů se ocitl ve slepé uličce ještě dřív, než začal.

Není to však tak docela pravda. V úterý mají být v Egyptě zahájeny rozhovory Kuráji s představiteli teroristických organizací Hamas a Islámský džihád, kteří naznačili ochotu k příměří s Izraelem. Kurája na nich chce vypadat jako nekompromisní vůdce, a proto si žádné ústupky vůči židovskému státu nemůže dovolit. V Egyptě se bude jednat i o problémech v palestinském vedení, a tak schůzka může přinést zajímavé výsledky.

Ještě zajímavější je krok jordánského krále Abdulláha. Ten ve středu učinil bezprecedentní rozhodnutí vydat jordánské pasy 150.000 Palestinců z pásma Gazy, kteří v Jordánsku žijí. Zatím tuto zprávu zveřejnil jen izraelský server Debkafile s odvoláním na zdroje v Ammánu a Washingtonu s vysvětlením, že jde snad o součást tiché dohody, která má připravit půdu pro ústupky Ariela Šarona.

Jordánští Palestinci nejsou občany žádného státu už půl století od chvíle, kdy v roce 1948 opustili Palestinu po vyhlášení Státu Izrael. Nyní budou moci nejen navštívit své rodiny, ale také v Izraeli zůstat. A to znamená jakýsi první krok k repatriaci palestinských uprchlíků, kterou zatím každá izraelská vláda zatvrzele odmítala. Jordánsko se zase zbaví nežádoucí početné vrstvy druhořadých a nespokojených občanů, kteří dlouhá léta neměli žádná práva, neboť taková byla politika arabských států. Pokud Šaron jordánský krok opravdu přijme, bude to znamenat zásadní změnu v dlouholeté izraelské politice. Podle serveru Debkafile si tím Šaron možná kupuje palestinský souhlas s dokončením ochranného plotu.

Další pohyb nastal okolo dvou nevládních mírových iniciativ levicových izraelských a palestinských politiků a intelektuálů, kterým se říká Ženevská dohoda a Hlas lidu. Ty navrhují nebývalé ústupky na obou stranách, a proto nemají vládní podporu. Izraelská Strana práce, ze které spoluautoři návrhů pocházejí, však rozpoutala rozsáhlou mediální kampaň a sdělovací prostředky tvrdí, že obě iniciativy se těší stále větší přízni izraelské veřejnosti. Podobné je to údajně i u Palestinců, ale nevýrazný je postoj jejich předáka Jásira Arafata, a tak z těchto návrhů asi nic převratného nevzejde.

Ve čtvrtek začala v Londýně dvoudenní konference o mírovém procesu. Účastní se jí různí poslanci izraelského i palestinského parlamentu, včetně Šaronova syna Omriho a palestinského poradce pro národní bezpečnost Džibrila Radžúba. Izraelský server Haarec tuto na první pohled neoficiální a akademickou událost prezentuje jako zástěrku pro jednání Omriho Šarona coby vyslance svého otce a Radžúba coby vyslance Jásira Arafata. Další směr vývoje na Blízkém východě však napoví především výsledek Kurájovy schůzky s teroristy v Egyptě a jeho setkání s Šaronem. Velkou neznámou jsou zatím plánované ústupky izraelského premiéra a následná Kurájova reakce na ně. Významné bude i to, jak se zachová Jásir Arafat, bez jehož souhlasu se na palestinské straně nestane vůbec nic.