Průmyslová odyssea: Auta, letadla, pistole. To všechno se u nás vyrábělo
Průmyslová odyssea: Pistole. Little Tom, bambitka Praga, DUO nebo pětasedmdesátka
ČZ vzor 75 – tak se jmenuje bezesporu nejznámější česká, potažmo československá pistole. Údajně jde o druhou nejkopírovanější pistoli na světě. Tou první je Colt 1911, jehož výrobce dnes patří výrobci pětasedmdesátky. Jaká byla cesta, po které naše výroba pistolí došla až sem?
Jakou roli hrály události jako válka nebo vítězný únor? Čím české pistole konkurovaly na světových trzích? A jsou výjimečné? O tom je poslední díl série Průmyslová odyssea.
Čtěte také
Naše tradice tovární výroby krátkých zbraní není dlouhá, ale zejména od druhé poloviny 20. století výrazná, říká Jan Balcar, odborník na výrobu zbraní, vedoucí oddělení starších dějin Západočeského muzea v Plzni.
Právě v tamních Škodových závodech se začaly vyrábět první ruční zbraně u nás. Zprvu dlouhé. První škodováckou ruční zbraní tak byl těžký kulomet Salvator Dormus, patentovaný na Emila Škodu v roce 1889.
Holkova bambitka a Tomiškův Tom
Sériová výroba krátkých zbraní se rozjela až po válce. Státní zbrojovka v Brně začala v roce 1920 vyrábět pro československou armádu licenční pistoli systému Nickl, nazvanou ČZ vzor 22.
Čtěte také
Původní zbraň, pistoli ráže 7,65, takzvanou velkou bambitku Praga, vyvinula tehdy vršovická Zbrojovka Praga. Jejím autorem byl konstruktér Václav Holek, jeden z nejvýraznějších předválečných konstruktérů.
O pistoli vhodnou pro služební účely se pokoušela také škodovácká zbrojovka, přesněji její konstruktér Alois Tomiška, který stál u zrodu zbrojovky ve Strakonicích v roce 1919. S návrhem zbraně pro armádní účely úspěšný nebyl, ale do historie výroby zbraní se zapsal malou pistolí nazvanou Little Tom, kterou navrhl již před válkou.
Původně ji vyráběl ve Vídni, po válce otevřel malou firmu v Plzni. Tomiškova Little Tom je tou první sériově vyráběnou pistolí se spoušťovým napínáním, které snižuje odpor spouště.
V Hrádku německé P38, ve Znojmě polské Radomy
V pozdějším období měly československé bezpečnostní složky k dispozici ČZ vzor 24, na kterou navázal vzor 27 konstruktéra Františka Myšky, vyráběný až do roku 1948.
Zajímavou kapitolou, co se výroby zbraní u nás týče, je období druhé světové války. České země ležící v závětří války se tehdy staly místem, kde se vyráběla výzbroj pro Wehrmacht. Například v župě Sudety v Hrádku nad Nisou měla výrobu firma Spreewerk vyrábějící pistole P38.
Ve Znojmě v továrně firmy Dittmar-Urbach se na konci války produkovaly hlavně k polským pistolím Radom Vis vzor 35, které užíval Wehrmacht.
Od malého DUA k devítce z Uherského Brodu
Z poválečné výroby určitě stojí za zmínku pistolka DUO továrny Dušek Opočno. Vyráběla se i po znárodnění průmyslu, až do 70. let. Jako většina pistolí byla i ona především vývozním artiklem.
Jak v pořadu připomíná historik David Pazdera z Vojenského historického ústavu, vyvážela se také do NDR, kde ji využívaly bezpečnostní složky, ale také sloužila jako dárkový předmět pro východoněmecké funkcionáře.
Československé bezpečnostní síly v poválečných desetiletích zase využívaly ČZ vzor 50, která se inspirovala zbraní Walther PPK. Jak vysvětlil David Pazdera, v poválečném období si nikdo nelámal hlavu s licencemi k výrobkům poražené země.
Sedmdesátá léta pak přinesla jednoznačně nejslavnější československou, potažmo českou krátkou zbraň, pistoli ČZ vzor 75 ráže 9 mm vyráběnou v Uherském Brodě.
Co stálo za jejím úspěchem? Proč byla často kopírovaná a jak se prosazovala na Západě? Nejen to si můžete poslechnout v pořadu Téma Plus. Pořad je závěrečným dílem cyklu Průmyslová odyssea.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
