Průmyslová odyssea: Česká letadla. Delfín, Turbolet, Morava a ti druzí

Jak se vyvíjela se ohledem na historické události, které ji provázely? Co se povedlo a co ne? O tom je další díl speciální série pořadu Téma Plus Průmyslová odyssea.

První byl Metoděj Vlach

První letadlo zkonstruované Čechem z českých komponentů, které neopisovalo zahraniční letouny, bylo letadlo Metoděje Vlacha s motorem Laurin a Klement. Konstruktér Vlach ho představil v roce 1912.

V licenci vyráběný letou Letov Š-2 je vytlačován před firemní hangár v Praze – Kbelích (1922) |foto:Aero Vodochody

Co se týče první sériové výroby, to je poněkud komplikovanější, říká v pořadu historik Michal Plavec z Národního technického muzea. O výrobu letounu se pokoušela řada konstruktérů po celé zemi, ale šlo jen o dílenskou výrobu. Na rozjetí tovární výroby neměl nikdo dostatek financí a banky se zdráhaly poskytnout na málo vyzkoušenou novinku úvěry.

Změna přišla s první světovou válkou. Bojující strany pochopily, že letouny mohou být důležitým hráčem na bitevních polích a stály o jejich zařazení do svých armád. A zakázky pro erár banky zainvestovaly ochotně.

Nedůvěra k Čechům

V českých zemích ovšem tehdy zatím žádná sériová výroba ještě nevznikla. Habsburská monarchie totiž Čechům nevěřila. Až v roce 1917 vybudoval v pražských Holešovicích podnikatel Ulrich Marzius opravárenskou firmu pro rakousko-uherská vojenská letadla.

Čtěte také

Průmyslová odyssea: Automobily. Někdy slavná, jindy neslavná tradice

Po válce měl v plánu začít konstruovat letadla vlastní, jenže nově vzniklé Československo nechtělo Marziově firmě dávat zakázky, protože za ní stál německý kapitál. A tak Marzius prodal svůj areál nově vzniklé firmě Aero.

Ta byla založena skupinou investorů v čele s pražským právníkem Vladimírem Mariou Kabešem v roce 1919, ve stejný rok založili pánové Beneš a Hajn podnik Avia. Nejstarší leteckou továrnou u nás je ovšem Továrna na letadla – Letov, za kterou stálo ministerstvo obrany.

Avia, Aero, Letov a ti druzí

Hlavním zákazníkem všech tří byla zejména armáda. Jejich stroje tvořily páteř československého letectva a měly převahu i v dalších druzích letadel. Ale nebyli to výrobci jediní. Divizi výroby letadel měla továrna Praga, jinak známá jako výrobce aut, stejně jako Tatra. Vlastní letadlo zkonstruovala i Škoda, která si později zakoupila firmu Avia. 

Firma Aero patřila v období první republiky společně se státem vlastněnou společností Letov a soukromou společností Avia k největším výrobcům letadel v Československu|foto:Aero Vodochody

Nesmíme zapomenout ani na firmu Baťa a jejich turistická letadla Zlín, která se vyráběla během války i po ní. V Chocni zase fungovala firma Beneš Mráz. O výrobu leteckých motorů se neúspěšně pokusil také výrobce motocyklů Orion a stejný plán měl i výrobce motocyklů JAWA.

Jak uvádí Michal Plavec, pokusy s konstrukcí leteckých motorů byly ukončeny poté, co zakladatele firmy jen těsně minul list vrtule, který odletěl z motoru při konstrukčních pokusech…

Československá předválečná výroba letadel, jak říká Michal Plavec, na tom nebyla špatně. Technologické a technické nedostatky postupem času doháněla. Leckteré modely s podařilo prodávat i zahraničním armádám. To byl třeba příklad Avie-BH 21, kterou používalo belgické královské letectvo a další.

Samozřejmě ta nejmodernější britská nebo německá letadla byla na vyšší úrovni, ale rozdíl podle Plavce nebyl tak velký a stále se ho dařilo dotahovat. Mnohé slibné projekty zastavila okupace v roce 1939.

Poučení od okupantů

Během války v Protektorátu Čechy a Morava, ale i v odtržených Sudetech, fungovalo mnoho podniků vyrábějících výzbroj pro německý Wehrmacht, a to včetně letadel nebo jejich součástí. Zprvu se u nás vyráběla jen letadla cvičná, ovšem s tím, jak postupovala fronta a zesilovalo spojenecké bombardování německého průmyslu, se k nám dostala také výroba bojových letadel.

Messerschmitt Bf 109|foto:Profimedia

Například do podzemích tunelů u Tišnova se přesunula výroba trupů ke stíhačkám Messerschmitt Bf 109 z vybombardované továrny nedaleko Vídně. V Chebu se vyráběly letouny Heinkel, další nová malá letecká výroba vznikla v Českých Budějovicích, ale největší objem se produkoval samozřejmě v továrnách Avia, Aero a Letov. Jak vzpomínají pamětníci, kontakt s německými postupy byl pro zaměstnance leteckých továren leckdy přínosem, který pak využili v mírových časech.

Po válce ovšem nebyl o bojové letouny zájem. V Evropě jich totiž byl nadbytek. Československý letecký průmysl se proto přeorientoval na turistická a sportovní letadla. V otrokovickém Moravanu, který byl pokračovatelem Baťovy letecké firmy, pak vznikala řada sportovních letadel Zlín, z choceňského Orličanu vyšel velmi populární Meta Sokol, v Letu Kunovice někdejším pobočném závodu Avie, se zase vyráběly především kluzáky.

Stejně jako jiná odvětví i letectví poznamenalo znárodňování a centrálně plánované hospodářství. Měnily se názvy firem i výrobní programy.

Bojová letadla opět na scéně

„Nakonec tím nejdůležitějším, co zachránilo letecký průmysl, byla licenční výroba sovětských MiGů,“ vysvětluje Michal Plavec. Ta se rozjela v letecké továrně Aero ve Vodochodech, která byla vybudována v roce 1953 za účelem výroby MiGů-15. Českoslovenští konstruktéři se díky této produkci seznámili s proudovými motory a mohli se pustit do vlastních projektů: letounů L-29 Delfín a o něco později L-39 Albatros.

MiG-15|foto:archiv Václava Šorela

Jak v pořadu vzpomíná někdejší člen konstruktérského týmu Jindřich Leinweber, docházelo k zajímavým situacím, kdy na jedné hale se tajně skryté pod plachtou montovaly nové MiGy-21 a vedle se konstruovaly letouny L-39. Nejčastějšími zákazníky vodochodské továrny, kteří si kupovali Delfíny a Albatrosy, byly samozřejmě státy RVHP, a také jejich spojenci ze zemí třetího světa.

Zahraniční trhy úspěšně dobyl také dodnes vyráběný cestovní a nákladní Turbolet L410. Ten vznikl pod vedením šéfkonstruktéra Ladislava Smrčka v Letu Kunovice. Pojme buď 19 cestujících, nebo více než 1,5 tuny nákladu. O tomto letadlu, ale třeba i akrobatickém speciálu Zlín 50 v druhé části pořadu vypráví Vladimír Peroutka, bývalý akrobatický reprezentant v letecké akrobacii, zkušební pilot Moravanu Otrokovice a příležitostně i dalších továren. Působí jako vedoucí instruktor a examinátor v Czech Aviation Training Centre.

Nejen jeho vyprávění ale i další podrobnosti o tradici výroby letadel u nás si poslechněte v  Tématu Plus. Pořad je součástí cyklu Průmyslová odyssea. Poslouchejte ho každou dubnovou sobotu po 20. hodině na Plusu, nebo v podcastových aplikacích.