Průmyslová odyssea: Auta, letadla, pistole. To všechno se u nás vyrábělo
Průmyslová odyssea: Automobily. Někdy slavná, jindy neslavná tradice
Autoland – tak se někdy říká naší zemi. Důvod je jasný: automobilový průmysl patří k dominantním odvětvím a na něm je do značné míry závislá ekonomická kondice celé země. Rádi mluvíme o dlouhé a slavné tradici výroby automobilů u nás.
V první řadě série věnované českému průmyslu jsme se pokusili se na ni podívat prostřednictvím kritického oka historie.
Marcus, Liebig, Ledwinka – sudičky autoprůmyslu
První automobil vyrobený u nás je spojen s německým vynálezcem Siegriedem Marcusem, rodákem z Meklenburska. Ten v druhé polovině 19. století působil ve strojírnách v Adamově u Blanska, kde se pokoušel sestrojit vůz poháněný spalovacím motorem.
„Ten vůz tam vlastně vznikal na několikrát,“ říká historik Miloš Hořejš z Národního technického muzea v Praze. „První v roce 1870, ale z něj se nic nedochovalo, ani plány.“ Druhý automobil Marcus dokončil v roce 1889 a dnes je možné ho vidět v muzeu ve Vídni.
První sériově vyráběný automobil je ovšem NW President, kterému se dnes říká Tatra President. Vyrobila ho Kopřivnická vozovka – Nesseldorfer Wagenbau-Fabriks-Gessellschaft v roce 1897. U jeho výroby stál slavný konstruktér Hans Ledwinka a také textilní podnikatel z Liberce, baron Theodor von Liebig, první soukromý majitel automobilu v českých zemích.
Baron Liebig totiž přemluvil svého přítele Karla Benze, aby umožnil do kopřivnických automobilů dávat motory Benz. Kopřivnická továrna se tak stala první automobilkou u nás. A netrvalo dlouho a nebyla zdaleka jedinou.
První republika: tři velcí a pět menších
„Pro automobilový trh za první republiky byla charakteristická pestrost,“ říká v pořadu další historik z Národního technického muzea Petr Kožíšek. Zejména v Čechách, na Moravě a ve Slezsku byly doslova desítky výrobců aut. Většinou šlo ovšem o produkci v řádu jednotek, nanejvýš desítek vozů. Osm z nich ovšem vyrábělo více než tisíc vozů za rok, a právě jim se věnujeme podrobně.
Čtěte také
Pestrost, o které mluvil Petr Kožíšek, spočívala především v tom, že kromě závodních vozů na úrovni dnešních formulí produkoval československý automobilový trh prakticky všechno, od malých lidových vozítek až po limuzíny. Tři výrobci byli dominantní: Tatra Kopřivnice, Praga a Škoda, dříve Laurin a Klement. Vedle nich existovalo ještě pět menších výrobců: Aero, JAWA, Walter, WIKOV a Zbrojovka Brno.
Pro všechny tyto výrobce bylo společné, že buď byli součástí větších koncernů, anebo výroba automobilů byla jen jedním z jejich výrobních programů. Tak například Tatra byla součástí koncernu Ringhoffer, Praga patřila pod ČKD, automobilku Laurin a Klement zakoupily Škodovy závody. Aerovka vedle automobilů vyráběla letadla, Walter zase letecké motory, JAWA motocykly, WIKOV traktory a agrostroje.
Poválečná krize, pozdější hospodářská krize, ale také regulace, cla a vysoké zdanění trh s automobily brzdily. Proto bylo potřeba produkci vozidel něčím krýt.
Make Zetka, not war!
Zajímavý je příběh automobilů značky Zet, které mezi lety 1924 až 1936 vyráběla brněnská Zbrojovka.
Čtěte také
„Po první světové válce museli utlumit výrobu zbraní a hledali nějaký mírový program. Kromě jízdních kol, psacích strojů nebo vah se rozhodli pustit se do výroby automobilů,“ popisuje Sylva Dyková Zouharová z Technického muzea v Brně.
Na mezinárodní výstavě v Brně v roce 1924 pak Zbrojovka představila první automobil značky Zet, nazvaný Disk. Tento nepříliš úspěšný vůz paradoxně zahájil sérii jinak úspěšných vozidel. Výrobu Zetek ukončila dramatická mezinárodní situace, která si opět vyžádala masivnější výrobu zbraní.
Poválečný úpadek
Druhá světová válka pochopitelně uspala téměř celou výrobu osobních aut, osudovou ránu mu však zasadilo znárodňování a centrálně řízený průmysl.
„Vznikaly nové značky, to ano: Tudor, Spartak, Octavia… Jenže problém byl v tom, že platilo, že nový vůz musí obsahovat 80 procent komponentů jako jeho předchůdce,“ říká Petr Kožíšek. „Hospodářství prostě nemělo peníze na vybudování nových výrobních linek, na materiály.“
Zaostávání se do určité míry podařilo dohnat Škodou 1000 MB, po ní ale úroveň československých osobních aut opět upadala. Díky čemu se ji podařilo v 90. letech postavit na nohy a dostat na současnou vysokou úroveň? Čím jsme se zapsali do automobilových dějin a jak jsme na tom byli v meziválečném období ve srovnání se světem? Které modely stojí za zapamatování?
Poslechněte si celé Téma Plus. Kromě historiků uslyšíte také unikátní reportáž z pražského autosalonu v roce 1935. Pořad je součástí cyklu Průmyslová odyssea. Poslouchejte ho každou dubnovou sobotu po 20. hodině na Plusu, nebo v podcastových aplikacích.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
