Termiti jsou vynalézaví při zpracování potravy. V evoluci jim k tomu pomohly i skákající geny
Termiti se živí se buď dřevem, nebo hlínou a humusem. V malém střevě dokážou vyrábět jednoduché látky, které pak slouží dalším organismům. Kdyby neexistovali termiti, v tropech by se tak zastavil život. „Rostliny jsou závislé na odpadním materiálu termitů,“ upozorňuje entomolog Jan Šobotník. S kolegy se i proto podílel na mezinárodní studii, která zkoumala trávení u desítek různých druhů termitů.
Termiti žijí na planetě od rané křídy, nejméně 130 milionů let. Vědci zjistili, že během evoluce dokázali svůj způsob trávení několikrát radikálně změnit.
K tomu přispěly i takzvané skákající geny, úseky dědičné informace, které nemusí mít v genomu pevné místo. Genetická diverzita přispěla k úspěchu termitů.
Vědci prozkoumali genomy desítek různých jejich druhů. „Dřevokazné druhy termitů využívají k trávení jiný biochemický aparát než druhy hlínožravé,“ popisuje Šobotník.
Soutěž o zdroje
V tropech se živá hmota rozkládá mimořádně rychle. Organismy tam živiny rychleji využívají, častěji je spláchne déšť a soutěž o zdroje je velká. Termiti v ní uspěli.
„V trávícím traktu termitů žijí různé bakterie, prvoci a houby, kteří rozkládají organické látky,“ popisuje Barbora Chmelová, odbornice na biodiverzitu a zemědělství v tropech.
Čtěte také
Zatímco v naší přírodě je většina organické hmoty mrtvá, uložená v půdě, humusu nebo v padlých kmenech, v tropech je to naopak. „Devadesát procent hmoty je vázáno v živých tělech,“ poznamenává Jan Šobotník. Termiti si poradí i s těžko stravitelnou celulózou nebo ligninem.
Efektivitou rozkladu organické hmoty termiti přispívají k produkci skleníkových plynů. Zároveň ale pomáhají jiným organismům jim čelit.
„Podílejí se na tvorbě mikroklimatu v půdě, což pomáhá jiným druhům, aby se adaptovaly na klimatickou změnu,“ dodává Barbora Chmelová.
Úspěšná manufaktura
Efektivita termitů při zpracování potravy vedla vědce k úvaze, zda by se to nedalo využít k výrobě bioetanolu nebo bionafty. Střevo termitů – bioreaktor – měří ale jen několik milimetrů a jeho činnost se dá jen těžko zopakovat v průmyslovém měřítku.
„V bioplynových stanicích by se ale daly využít jako nosiče některé geny z jejich bakterií,“ dodává Jan Šobotník.
Jak hmyz v tropech snáší vysoké teploty? Jak ničení tropického lesa ovlivňuje mrchožrouty? Proč se dokážou termiti uživit téměř všude? Poslechněte si celou Laboratoř. Moderuje Martina Mašková. Debatují entomolog Jan Šobotník, expertka na biodiverzitu a zemědělství v tropech Barbora Chmelová a student Andrej Skok.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
