Tureček: Nezdá se mi, že by íránský lid byl osvobozen. Žantovský: Poválečný chaos může prospět odpůrcům režimu

Čím si vysvětlujete, že zatímco Bílý dům tvrdí, že američtí a íránští představitelé vyjednávají, Teherán to popírá?

Michael Žantovský: To je v diplomacii celkem obvyklá situace. Někdy se tomu říká situace konstruktivní neurčitosti. Obě strany mají svým způsobem pravdu. Íránci v tom, že nejednají přímo se Spojenými státy, a Donald Trump v tom, že přes prostředníky – mluví se zde o Egyptu, Kataru a Pákistánu – nějaká neformální jednání probíhají, takzvaně jednání zadních dvířek. Z mého pohledu vnějšího pozorovatele nějaký diplomatický proces evidentně probíhá.

Čtěte také

Írán nehraje o vojenské vítězství. Chce, aby soupeře konflikt přišel příliš draho, myslí si íránistka Kříhová

Břetislav Tureček: Obě strany si chtějí zachovat tvář. Íránci od samého počátku jasně říkali: „Ta válka skončí, až my budeme chtít, protože vy jste ji začali.“ 

Podobně se tváří Bílý dům. Donald Trump údajně požaduje, aby Íránci uznali svoji vlastní porážku. Za této situace asi Íránci nepřijdou otevřeně k jednacímu stolu. A ačkoliv třeba jednají, tak navenek ta rétorika na obou stranách pokračuje velmi bojovně – právě ve snaze zachovat si tvář a vyjít z toho jako vítěz, ať je realita na bitevním poli jakákoliv.

Pane Turečku, co ta už skoro měsíc trvající válka znamená pro ty Íránce, které můžeme zařadit mezi odpůrce režimu?

Tureček: Jsou ve velmi svízelné situaci. Na začátku ledna statisíce lidí vyšly do ulic, tisíce jich pak byly postříleny v době, kdy je Izrael a Spojené státy otevřeně vyzývali: „jděte do ulic, jsme s vámi.“ Skončilo to, jak víme, těžkým masakrem. 

Možná se zdálo – a slyšeli jsme to i od řady českých politiků – že přichází osvobození íránského lidu. Mně se nezdá, že by lid byl osvobozen. Zatímco my to tady pořád projektujeme, že je to válka proti íránskému režimu, tak ti odpůrci režimu už nevnímají, že je proti jejich vůdcům. Prostě je proti Íránu.

Čtěte také

Marek Hudema: Írán vyvolává chaos v regionu. Je to ale riskantní hra

Jestli byla první den rozbombardovaná škola, dodneška Američané férově nepřiznali odpovědnost. Netanjahu nařídí vybombardování ropných skladů u Teheránu a desetimilionové město se zahalí jedovatým mrakem. V Íránu už je ke dvěma tisícům mrtvých, jsou tam statisíce lidí vyhnaných ze svých domů, desítky tisíc zraněných. Vnímat toto jako útok těch, kteří přejí Íránu svobodu, to už prostě nemůže vypadat věrohodně v očích běžných Íránců.

Výměna diktátorů

Pane Žantovský, nebude mítamericko-izraelská válka proti Íránu paradoxní dopady v tom smyslu, že jednak oslabí íránskou opozici a druhak ta část íránských odpůrců, která je teď po čtyři týdny pod palbou, řeší přežití, řeší dopady války?

Žantovský: V této chvíli těžko můžeme prorokovat, jak ta válka skončí. Dokonce ani nevíme přesně, jaké byly její skutečné cíle a do jaké míry se je podařilo z hlediska Spojených států a Izraele naplnit, protože jsme za ty čtyři týdny slyšeli rétoriku o změně režimu, ke které evidentně nedochází.

Donald Trump přišel s jakýmsi novým přístupem ke střetu s těmi režimy, které jsou proti zájmům Spojených států – tak jako ve Venezuele. Evidentně se nesnaží změnit ten režim v nějaký, který by se podobal liberálně demokratickým režimům na Západě.

Čtěte také

Útok na Írán je nevyprovokovaná nelegální agrese, kritizuje Hesová. Žantovský: Byla tu zřejmá hrozba

On je spokojen s tím, když se mu podaří odstranit toho vůdce, který je pak nahrazen někým jiným z vedoucích představitelů stejné garnitury, kdo je ochoten o něco více naslouchat americkým požadavkům a dělat ústupky. Musíme přiznat, že je to novátorská metoda. Ale jestli je to skutečně účinná metoda, tím si jistý nejsem.

Vnitropolitičtí odpůrci íránského režimu jsou v této chvíli v pozadí, musí být opatrní, musí se spíš ukrývat, protože ten nacionalistický duch té obrany je přirozený a zasahuje určitě i část populace, která není režimu nakloněna. Na druhou stranu ten poválečný chaos, ekonomické potíže, možné etnické konflikty a tak dále mohou svědčit, že Írán čeká období větších turbulencí, které zase naopak prospěje odpůrcům režimu.

Pane Turečku, myslíte, že by Donaldu Trumpovi v Íránu mohl zafungovat venezuelský scénář, jak se o tom hovoří od začátku té války? A za druhé, nepomůže nakonec íránské opozici to, že po válce bude režim v Teheránu výrazně oslaben?

Tureček: Začnu tím druhým. To bych rozhodně nevylučoval. Vidím tady trošku jiný přístup Američanů. Jak zaznělo, Donald Trump se spokojí i s diktátorem, pokud je to jeho diktátor. Teď to velmi zjednodušuji, ale vidíme, že Izrael má v tomto jiné priority a dál usiluje o rozvrat země. Vnitřní konflikt v Íránu je určitě v zájmu Izraele, ale není už třeba nutně v zájmu Američanů, natož třeba Saúdské Arábie.

Čtěte také

Expert: Írán byl už roky kousek od dokončení jaderné zbraně. Současné údery ale mířily spíš na režim

Rozhodně bych nevylučoval, že ekonomické těžkosti, které v Íránu byly už před válkou a vedly k těm různým protestům, se mohou velmi rychle vrátit a skutečně mohou tu zemi destabilizovat. Ovšem rozhodně bych neříkal, že směrem k nahrazení nějakou demokracií. Prostě může to skutečně být destruktivní rozvrat. K pádu režimu to vést může, ale třeba i k posílení nějakého extrémního vojenského křídla.

Pane Žantovský, máte prostor pro poslední slovo.

Žantovský: Já myslím, že jsme ten ne úplně optimistický obraz shodně nějak načrtli. Ta situace je otevřená a u válek je otevřený konec něco neblahého, protože může znamenat ještě dlouhé období ničení, zabíjení, hospodářských škod a tak dále.

Blíží se obě strany konfliktu ve vyjednávání ke shodě? Mají Izrael a USA rozdílné zájmy na vyústění situace? Poslouchejte celou debatu v audiu nahoře.