Útok na Írán je nevyprovokovaná nelegální agrese, kritizuje Hesová. Žantovský: Byla tu zřejmá hrozba

Vítáte americko-izraelský útok na Írán? Anebo vnímáte spíše rizika a obavy?

Michael Žantovský: Nemůžu upřímně říct, že bych z celého srdce ten krok vítal. Jsou s ním spojené některé možné výsledky, které budou pozitivní pro region Blízkého východu a pro celý svět, ale jsou s ním spojeny také velká rizika a nejistoty.

Čtěte také

Reakce evropských lídrů na americko-izraelský útok na Írán je opatrná, ale jednotná, shrnuje expert

V této chvíli, po dvou dnech operace, si nemůžeme být jisti, že výhody a přínosy převáží nad riziky.

Zora Hesová: Z pohledu Evropy v tom vidím nevyprovokovanou nelegální mezinárodní agresi, která nemůže mít žádné pravděpodobné pozitivní výsledky. Porušuje mezinárodní právo a už podruhé za poslední tři čtvrtě roku narušuje jednání, která podle mě jako jediná mohou řešit otázku jaderného vyzbrojování.

Je třeba říct, že ano, Írán se vrátil k vyzbrojování, protože Donald Trump tehdy smlouvu s Íránem vypověděl. To je zásadní eskalace, která nese obrovská rizika jak pro Evropu, tak pro Ukrajinu a tak dále.

Pozitiva a negativa

Pane Žantovský, je podle vás pochopitelné, že se Spojené státy a Izrael uchýlily k útoku?

Žantovský: Samozřejmě. Diskuze s Íránem – diplomatická jednání o jeho jaderném programu a obohacování uranu – probíhají už více než 10 let a jsou v podstatě bezvýsledná.

Čtěte také

Jan Fingerland: Válka mezi Spojenými státy a Íránem začala

I po dohodě z roku 2015 se Írán nevzdal obohacování uranu, a jak se domníváme, tak vlastní uran obohacený na několikanásobnou intenzitu, než je potřeba pro mírové využití v rámci jaderné energie.

Čili íránská hrozba je zřejmá, stejně tak je zřejmá hrozba balistická, kterou Írán i v těchto dnech uplatňuje prostřednictvím balistických raket a dronů.

Asi to nejnebezpečnější z pohledu Izraele je íránská soustavná podpora teroristických skupin po celém Blízkém východě, které Írán a Íránské revoluční gardy vyzbrojují, financují, ovládají a podporují. Ať už mluvíme o Hizballáhu v Libanonu, Hamásu v Pásmu Gazy nebo o Húsijích v Jemenu.

Paní Hesová, proč nevidíte v útoku žádná pozitiva? Nemohlo by jím být například to, kdyby se podařilo v Íránu změnit konzervativně vojenský islamistický režim?

Hesová: Nemáme žádnou historii pozitivních změn. Vždycky, když Spojené státy a jeho spojenci zavraždili lídra nějakého režimu – máme tady precedens z Lýbie, máme precedens z Iráku – tak následný vývoj byl velmi, velmi negativní. Ani v Íránu nelze předpokládat, že zabití ajatolláha Alího Chamenejího přinese něco dobrého.

Čtěte také

Jak dlouho může Írán vzdorovat? A jak situaci vnímají běžní Íránci?

Já chápu desítky tisíc Íránců i třeba Syřanů a Iráčanů, kteří asi cítili určité zadostiučinění, protože právě Chameneí byl zodpovědný za obrovskou, bezprecedentní represi v lednu a byl zodpovědný za rozdmýchání občanské války v Sýrii. Toto určité zadostiučinění je třeba uznat.

Na druhou stranu to, že byl zabit, v žádném případě situaci protestujících v Íránu nezlepší, protože režim ho nahradí. Naopak Chameneí bude mít statut mučedníka, díky čemuž se celý režim naopak pravděpodobně více spojí.

Zároveň jsme viděli, že útok že dopadal i na civilisty, na špitál v Íránu, na dvě školy. Nevidím tam žádný produktivní smysl. Je jasné, že Donald Trump nemá plán na změnu režimu, nepřipravoval to, nepodporoval opozici. Já tam nevidím žádný pozitivní cíl kromě demonstrace síly. 

Může útok Izraele a USA skutečně stabilizovat Blízký východ? Nebo Írán dotlačil na cestu Sýrie? V Pro a proti diskutují bývalý diplomat Michal Žantovský a politoložka Zora Hesová. Moderuje Lucie Vopálenská.