Expert: Írán byl už roky kousek od dokončení jaderné zbraně. Současné údery ale mířily spíš na režim

Argument jaderného programu Íránu se používá jako klíčové zdůvodnění vojenských úderů. Když se na to podíváme optikou jaderné strategie, jak velký rozdíl je mezi státem, který je na prahu jaderné schopnosti, a státem, který už skutečně disponuje jadernou zbraní?

Stát, který je na prahu jaderné schopnosti, má dostatek materiálu, technické infrastruktury a expertízy na vyvinutí jaderné zbraně. Má tedy potenciál, to však neznamená, že je ten potenicál zrealizovaný, anebo že by k tomu mohlo dojít rychle.

Čtěte také

Trump v Íránu improvizuje, žádný plán nemá. Izraeli by vyhovovala nestabilita země, vysvětluje Barša

To vidíme v případě Íránu – má technologické elementy, dostatek štěpného materiálu, přesto vyrobení jaderné zbraně trvá, protože do toho zasahují vnější aktéři jako například Izrael.

Nakolik jaderný program Íránu ochromila už loňská izraelsko-americké operace Půlnoční kladivo?

V červnu 2025 před izraelskými útoky měl Írán materiál na zhruba devět bomb a podle různých odhadů byl mezi pár měsíci a rokem od funkční jaderné bomby. Izraelské útoky mnohá íránská zařízení buď zničily, anebo aspoň poškodily vchody do těchto zařízení, a tím zpomalily íránský program.

Zároveň – podle dostupných informací ve veřejné sféře – vidíme, že Írán se rozhodl přesunout některé části do podzemních anebo ukrytých míst.

Přesun do podzemí

Je obava, že by tam byl Írán schopen v řádu měsíců dopracovat použitelnou jadernou zbraň?

Jak jsem říkal, podle různých odhadů byl Írán někde mezi několika měsíci a rokem od funkční jaderné bomby, ale v tomto stádiu byl zhruba posledních patnáct let.

Čtěte také

Američané neví, co dál s Íránem. Žádný scénář nedopadne pro náš lid dobře, míní Íránka Khademi

Mnohé technické kroky, které se týkaly zejména miniaturizace a technické stránky výroby funkční jaderné hlavice, Írán ani nezačal dělat. Ty by mu mohly způsobit různé technické problémy.

Podle vícera izraelských vyjádření Írán v poslední době pracoval na vývoji jaderných hlavic pro balistické rakety. Tyto informace však nebyly nikdy potvrzeny nezávislými experty zvenčí.

Říkal jste, že Írán některé výrobní procesy přesunul do podzemí. Co tedy víme o tom, jak současné údery zasáhly jeho jaderná zařízení?

Útoky od víkendu mířily na různá zařízení v Íránu, která byla spojená s Revolučními gardami, politickým vedením, armádou, ale ne až tak s jaderným programem.

Zařízení v Natanze byla napadená, ale na jiná zařízení, která jsou méně spojená s utajovanými nebo vysoce technickými pracemi, zatím ještě útočeno nebylo. V této chvíli jde spíše o zamezování přístupu k materiálu – centrifugám a k obohacenému uranu – než ke krokům výroby jaderných zbraní.

Obavy ze zbraní i regulace

K útoku došlo ve chvíli, kdy Írán a Spojené státy seděly u jednacího stolu a snažily se domluvit novou dohodu. Jedna dohoda už existovala, ale Donald Trump ji ve svém prvním volebním období zrušil a dokonce ji označil za nejhorší v historii. Skutečně byla tak špatná?

Dohoda nebyla zlá, byl to dokument, který měl 114 stran a byl skutečně detailní.

Republikáni jsou obecně velmi tradičně proti dohodám o kontrole zbrojení. John Bolton, poradce pro národní bezpečnost při prvním prezidentském období Donalda Trumpa, byl známým kritikem jakýchkoliv dohod o kontrole zbrojení, protože si vždy myslel, že existuje šance, že druhá strana bude podvádět.

Čtěte také

Analytik: Jaderná zbraň je v rukou Íránu víc nebezpečná než v KLDR. Blízký východ je hodně dynamický

Co republikánům vadilo v otázkách dohody s Íránem, bylo, že různá omezení měla časové limity. Když se začaly naplňovat, bylo to pro republikány neakceptovatelné, protože si mysleli, že může dojít k návratu Íránu k jadernému programu.

Zato přístup administrativy Baracka Obamy při vyjednávání byl takový, že v jistém momentě dojde k takové změně politických vztahů, že Írán jadernou zbraň ani nebude potřebovat vyrobit.

Z Moskvy zazněla slova o možné pomoci íránskému jadernému programu ze strany Ruska. Do jaké míry by na to mohlo dojít? A jak by se pomoc nabízela – technologicky, nebo politicky?

Rusko v této chvíli pomáhá Íránu na budování civilních jaderných reaktorů a jejich provozu – například v Búšehru. Podle dosud veřejně známých informací ale Moskva Íránu nepomáhala ve vojenské části jaderného programu.

Z informací, které pronikly do zahraničních médií, víme, že se íránští vědci několikrát zúčastnili návštěv Ruska, kde viděli zařízení, která by jim teoreticky mohla být nápomocná při výrobě nebo progresu v jaderném programu. Ale nemáme zatím žádné důkazy o tom, že by tam byla konkrétní pomoc při vývoji jaderné bomby.