Julie Hrstková: Návrat do minulosti aneb Je rok 2026 opakováním inflačního roku 2022?

23. březen 2026

Pracujte z domova, snižte rychlostní limity na dálnicích nejméně o 10 kilometrů za hodinu, podporujte veřejnou dopravu, sdílejte auta, omezte soukromé jízdy a lety. Doporučení Mezinárodní energetické agentury, jejichž cílem je zmírnit ekonomické dopady drahé ropy, se zatím nesetkala s pochopením.

Řada evropských politiků uvedla, že zatím nevidí důvod, proč by měla občany vybízet k omezení používání automobilů nebo ke snížení spotřeby energie.

Čtěte také

Stejně tak neplánuje žádná opatření Česká republika – ministerstvo průmyslu a obchodu vyhodnocuje statistiky a spolu s ministerstvem financí situaci hlavně analyzují.

Německý ekonomický institut IFO pak varoval před vládními zásahy zaměřenými na snížení cen ropy a plynu pro spotřebitele s tím, že jsou pro ekonomiku vysloveně škodlivé. Nutno dodat, že jsou rovněž dost drahé pro rozpočty, jejichž kondice je v řadě zemí včetně Česka kvůli dlouhodobým deficitům i podpoře domácností a podniků v boji proti drahé energii velmi křehká.

Obtížné odhady

To, že rok 2026 není stejný jako rok 2022, kdy svět čelil energetické krizi a vysoké inflaci, si myslí i centrální banky. Jak americký FED, tak i Evropská centrální banka minulý týden ponechaly klíčové úrokové sazby beze změny.

Čtěte také

Ve svých prognózách nicméně mění očekávání, co se týká růstu ekonomiky, který má být pomalejší, a inflace, kde se naopak očekává velmi mírné zrychlení. Záležet bude na tom, jak dlouho konflikt na Blízkém východě a s tím spojené přerušení dodávek ropy potrvá.

Což se vzhledem ke každodenní eskalaci velmi obtížně odhaduje: o víkendu americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy „zničí“ íránské elektrárny, pokud nebude Hormuzský průliv do pondělního večera znovu otevřen. Írán v reakci na to uvedl, že pokud Trump své hrozby splní, zcela uzavře Hormuzský průliv a znovu jej neotevře, dokud nebudou zničené elektrárny znovu vybudovány.

Americká investiční banka Goldman Sachs mezitím zvedla odhad cen ropy již podruhé za méně než dva týdny, přičemž jako hlavní faktory pro nový výhled uvedla přetrvávající narušení dodávek v Hormuzském průlivu a rostoucí strukturální rizika v globálním zásobování.

Jeden z dopadů

Rostoucí ceny ropy se mezitím postupně propisují nejen do ceníků na čerpacích stanicích. Jako první se zdá být postižené stavebnictví, kde prudce letí vzhůru ceny materiálů, které pro svoji výrobu potřebují ropné produkty. Ceny ve stavebnictví spolu s nedostatečnými kapacitami jsou jednou z příčin drahého a nedostupného bydlení.

Julie Hrstková, komentátorka

Události posledních dnů zvyšují obavy z toho, že nedávná inflační epizoda vyvolaná zahájením války na Ukrajině nemusí být poslední. A i když je určitě dobře, že centrální banky nereagují okamžitě na poslední události na ropném trhu, obavy jsou na místě.

Určitě platí, že je svět lépe připraven na energetickou krizi než dřív. Současně ale praxe ukázala, že se třídenní vojenské operace mají tendenci rozrůstat na dlouhodobé válečné konflikty s dalekosáhlými důsledky. Vysoké ceny ropy a následně energií a celková inflace jsou jen jedním s těchto dopadů.

Autorka je komentátorka Hospodářských novin

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu