Petr Šabata: Pohádky o odzbrojení Česko v nebezpečném světě nezachrání
Adolf Hitler se stal kancléřem 30. ledna 1933 a brzy získal v Německu absolutní moc. Netajil se záměry vojensky expandovat do dalších zemí. Československo v roce 1934 vydávalo na obranu 3,4 procenta národního důchodu (HDP tehdy statistika nepoužívala). V roce 1937 to bylo už 8,6 a o rok později, tedy pět let po nástupu Hitlera, dokonce 11,4 procenta, uvádí historik Jakub Rákosník.
Čtěte také
Vladimir Putin zahájil agresi na Ukrajinu v únoru 2022 a netají se záměrem ohrožovat další země v Evropě. Česká republiky vydávala v roce 2023 na obranu 1,31 procenta HDP, v roce 2025 to byla 2 procenta, ale v rozpočtu na letošní rok je pokles.
Zato vypukl neuvěřitelný spor mezi vládou a prezidentem o to, kdo bude zemi reprezentovat na summitu NATO v létě v Turecku.
Poučení z dějin?
Chtělo by se napsat, že se Česká republika vůbec nepoučila ze svých dějin, a tak zřejmě potřebuje další lekci, nejpravděpodobnější je dnes napadení Ruskem. Pokud Spojené státy a Evropa Ukrajinu opustí, Putinovy hordy ji udolají – a už dnes s Kremlem kolaborující vláda Roberta Fica jim otevře náruč.
Čtěte také
Historické analogie jsou ošidné, ale není pochyb, že v nebezpečném světě je možné doufat v dobré konce, ale zcela nezbytné a odpovědné připravovat se na nejhorší.
V Evropě je po desetiletích relativního klidu válka, jaká tu nebyla od roku 1945, začala změna geopolitického modelu. A co je pro Česko nejhorší – vážnou krizí prochází NATO a americký prezident hrozí, že USA Alianci opustí.
Bylo by hazardováním s národní bezpečnostní a suverenitou spoléhat na serióznost Donalda Trumpa, nebo jen na schopnost generálního tajemníka NATO Marka Rutteho lichocením a mazáním medu kolem pusy odvracet šílené nápady amerického prezidenta.
Postarat se o sebe
Evropa, včetně Česka, se musí starat o vlastní bezpečnost. Problémem je čas. V červnu 2025 Rutte varoval, že „Rusko by mohlo být připraveno použít vojenskou sílu proti NATO během pěti let.“
Čtěte také
Proto je tak důležitý závazek vydávat na obranu až 5 procent HDP. Proto se země, které považují schopnost bránit se a odstrašovat za zásadní národní zájem, sdružují v koalici ochotných a obranné rozpočty navyšují razantně.
Řeč je o Polsku, Německu se čtvrtým nejvyšším obranným rozpočtem na světě, o Francii, Británii a menších zemích na hranici s Ruskem či Běloruskem – tedy o Litvě, Lotyšsku, Estonsku a Finsku se Švédskem.
Důvody k obavám
Co Česko? Letos se z roku na rok výdaje na obranu mírně snižují, výhled je nejasný a v sobotu začal premiér Andrej Babiš (ANO) přemýšlet – snad to byla jen uvolněná úvaha na dovolené – o celosvětovém odzbrojení.
To je určitě skvělé téma na rozhovor s Donaldem Trumpem na summitu NATO, kam premiér pojede, ať už s prezidentem, nebo bez něj.
Pro společnost jsou to vážné důvody k obavám, když se členové vlády na pokraji katastrofy – i když historická srovnání kulhají – přetahují s prezidentem o malichernosti a uhýbají před zodpovědností vymýšlením pohádek pro malé děti.
Zemi neubrání doufání ve šťastné konce. V roce 1938 to dopadlo tragicky, i když se tehdejší politici chovali tisíckrát zodpovědněji než ti dnešní.
Autor je šéfredaktor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
