Jan Fingerland: Vzestup a pád Tárika Ramadána
Byly doby, kdy se bez přítomnosti Tárika Ramadána neobešla žádná důležitá konference o islámu, integraci muslimů nebo islámském reformismu. S tím je teď konec, a zdravotní potíže kdysi věhlasného autora nejsou tím hlavním důvodem.
Tárik Ramadán se narodil před 63 lety, a donedávna byl považován za jednu hlavních osobností islámského reformismu na Západě. Vyrostl ve Švýcarsku, ale jeho rodiče pocházeli z Egypta, odkud jeho otec coby člen Muslimského bratrstva odešel před pronásledováním.
Čtěte také
Ramadánovým dědečkem z matčiny strany byl Hasan Al Baná, jeden ze zakladatelů Muslimského bratrstva a klíčová osobnost islamismu 20. století. Současně ale měl Hasan Baná méně známého mladšího bratra Gamala, vlastně Ramadánova prastrýce, který je považován za hlasatele liberálního a humanistického islámu.
Obdivovatelé a kritici
Tárik Ramadán se etabloval jako představitel pomyslného „evropského islámu“, který usmíří kulturní představy Blízkého východu a evropského kontinentu. Napsal na toto téma desítky knih a stal se asi nejviditelnějším muslimským intelektuálem v Evropě a Americe, dokonce získal pozici v Oxfordu.
Čtěte také
Odsuzoval například sebevražedné atentáty, nebo mluvil o tom, jak je možné skloubit život v západní společnosti s islámem – když je prý někdo vegetarián a básník, není to v rozporu. Může být vegetariánem v restauraci a básníkem na večírku. Tedy, že evropský muslim se například může zdržovat pití alkoholu, ale respektovat, že jeho nemuslimští přátelé pijí pivo.
Měl své kritiky, například ze strany těch muslimů, kteří považovali jeho ústupky západním hodnotám za přílišné. Kritizován byl ale i z opačné strany. Zaprvé za to, že jeho intelektuální i akademické výkony byly prý ve skutečnosti slabé, a západní univerzity, média a další instituce si ho vybraly jen proto, že ve správný čas vyplnil poptávku po určitém typu muslimského intelektuála.
Čtěte také
A za druhé to byli ti, kdo ho považovali za skrytého fundamentalistu, tedy že byl ideově blíže svému islamistickému dědečkovi než jeho reformně orientovanému bratrovi.
Poukazovali na jeho odlišné výroky pro muslimské a nemuslimské publikum, nebo jeho neochotu zcela zavrhnout některé problematické prvky islámu tak, jak je praktikován mimo Evropu.
Konec jedné kariéry
Jeho nejviditelnějším odpůrcem se stala francouzská publicistka a dokumentaristka Caroline Fourestová, která o něm publikovala silně kritickou knihu. Tárik Ramadán ale doplatil na odpor jiných žen.
V posledních letech se objevilo několik žen, které jej obvinily ze znásilnění. Nejdříve byl odsouzen ve Švýcarsku k relativně mírnému trestu tří let. Případů přibývalo a nedávno, bez velké pozornosti médií, dostal ve Francii trest osmnácti let za několik dalších kauz. Ramadán nyní pobývá v rodném Švýcarsku. To nemá s Francií uzavřenou dohodu o vydávání a Ramadán se k soudu nedostavil kvůli zdravotním problémům.
Jestli někdy nastoupí trest, není jisté. On i jeho podporovatelé obvinění popírají, považují je za komplot proti vlivnému muslimovi. Sám se označil za novodobého Alfreda Dreyfusse. Jeho pověst je v každém případě zničená a do debat o budoucnosti umírněného evropského islámu už nezasáhne – což znamená, že se čeká na někoho, kdo tuto štafetu převezme.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
