Jan Fingerland: Trump vytáhl proti Muslimskému bratrstvu

Čtěte také

Jan Fingerland: Volila (skoro) jediná blízkovýchodní demokracie

Muslimské bratrstvo se hlásí k počátkům islámu, ale jako organizace existuje necelých sto let. Za tu dobu se mu podařilo vytvořit nejrůznější organizace a pobočky po celém světě. Bratrstvo ale není centrálně řízená instituce, spíše síť nejrůznějších organizací a hnutí, volně spojených podobnými názory na islám a jeho roli ve světě a v politice.

O zákazu Muslimského bratrstva Trump mluvil už ve svém prvním období. Jeho současný exekutivní příkaz se netýká čehokoli, co se vztahuje k Muslimskému bratrstvu, ale jen ke třem konkrétním odbočkám: v Egyptě, Jordánsku a v Libanonu. Jde navíc teprve o počátek procesu, v němž prezident pověřuje ministerstva financí a zahraničí zpracováním dalších kroků.

Bratrstvo ve vlasti

Konkrétně by tyto odnože mohly být zařazeny na seznam „zahraničních teroristických organizací“ nebo „zvláště označených globálních teroristů“. Pak by nemohly získávat finanční prostředky ve Spojených státech, ale také to může omezit možnost kohokoli, kdo v těchto organizacích zastával nějakou funkci nebo s nimi byl nějak spojen, přijet do USA.

Čtěte také

Jan Fingerland: Cesta k mezinárodním silám v Gaze pootevřena

Motivem je závěr Trumpovy administrativy, že tyto tři konkrétní odnože se angažují v činnostech namířených proti Spojeným státům a jejich spojencům. Ve všech zmíněných zemích je Muslimské bratrstvo aktivní.

V Egyptě krátce vládlo poté, co byl svržen režim Husního Mubáraka, dokonce získalo podporu v parlamentních volbách. Pak bylo sesazeno během vojenského převratu, k úlevě mnohých Egypťanů, a dnes do značné míry působí v ilegalitě a pololegalitě.

V Jordánsku má bratrstvo politickou reprezentaci v parlamentu v podobě Fronty islámské akce, ale samotná organizace byla letos na jaře zakázaná s tím, že její členové se podle tamní policie chystali na násilné akce.

Kritici amerického kroku tvrdí, že Trumpovi jde hlavně o představení pro domácí publikum. Nebo že jde o pokus omezit kritiku tamní zahraniční politiky. Podle jiných nesouhlasných hlasů se prezident snaží zavděčit svým spojencům, tedy arabským státům, jejichž režimy s Muslimským bratrstvem bojují, a Izraeli, protože Hamás vyrůstá ze stejných ideových kořenů.

Přátelé a nepřátelé

Muslimská bratrstva v různých zemích skutečně přímo nebo nepřímo podporovala palestinský Hamás a pro různé islamistické organizace byla válka v Gaze příležitostí k mobilizaci svých vlastních příznivců. A to nejen na Blízkém východě, ale i v Evropě a Americe.

Čtěte také

Jan Fingerland: Írán na suchu. Režim možná také

Nejen v Egyptě, ale i v řadě zemí Arabského poloostrova, jako je Saúdská Arábie nebo Spojené arabské emiráty, je Muslimské bratrstvo zakazováno jako podvratné hnutí. Někteří saúdští duchovní dokonce varovali Evropany, že sami považují Bratrstvo za největší ohrožení islámu.

Trumpův krok se tedy neobjevil izolovaně. O týden dříve v Texasu označil tamní guvernér Greg Abbott Muslimské bratrstvo a také CAIR – velmi viditelnou Radu pro americko-islámské vztahy – za zahraniční teroristické nebo zločinecké organizace. To texaské úřady opravňuje k přísnějšímu postupu proti oběma organizacím a například jim zakazuje kupovat pozemky v Texasu.

Jan Fingerland|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Podobné kroky udělaly nebo zvažují i úřady v západoevropských zemích, jako je Německo nebo Francie. Nechápou Bratrstvo jako náboženskou organizaci, ale jako politické hnutí s radikálními cíli.

Paradoxní je, že naopak zastáncem a sponzorem různých odnoží Muslimského bratrstva je Turecko a ještě více Katar, přičemž oba státy americký prezident označuje za své přední spojence. V lásce a politice ale není třeba hledat logiku.

Autor je komentátor Českého rozhlasu