Někteří radikálové mluví o Jezídech jako o bývalých muslimech, kteří sklouzli k herezi, říká sociolog Černý
Heretici islámu hledající domov mezi brutálními režimy. Tak by se dala popsat současná situace Jezídů, náboženské menšiny žijící po staletí na území dnešního Blízkého východu. Vyhladit je chtěl Saddám Husajn i Islámský stát, Jezídové se ale hlavně na území nynějšího Iráku drží doteď. „Určité radikální proudy, i v současném islámském světě, o nich mluví jako o bývalých muslimech, kteří sklouzli k herezi,“ říká v Hovorech sociolog a autor knihy Jezídové na útěku Karel Černý.
Hlavním rozdílem, který Jezídy odlišuje nejen od sousedních muslimů, ale i křesťanů, je absence svatého písma nebo textu. Náboženské tradice předávají z generace na generaci ústně pomocí hymen.
Čtěte také
„To může vést k různým, z mého pohledu možná i úsměvným, výkladům jezidismu,“ nastiňuje Černý a dodává:
„Při mé první cestě za iráckými Jezídy jsem se ptal správce důležitého poutního místa Láliš, proč tak hodně kouří – to je viditelné, že jezídští muži kouří více, než je zvykem – a on se tak pousmál a říkal, že jim to nakázal Paví anděl a že to je jeden ze způsobů, jak dobře uctívat boha.“
Jezídská společnost také praktikuje dělení na kasty. Na vrcholu systému stojí šéchové a pírové, kteří se podle Černého dají volně připodobnit k aristokracii. Zbytek členů pak patří do skupiny miridů.
Každý mirid by pak podle jezídského učení měl mít svého šécha a svého píra. „Hrají docela důležitou roli během takzvaných přechodových rituálů, jako je třeba narození dítěte, úmrtí, případně svatba a tak dále,“ vysvětluje sociolog.
Bitva za bitvou
Historie Jezídů je protkaná pronásledováním a násilím. V novodobých dějinách čelili útokům iráckého diktátora Saddáma Husajna na sklonku íránsko-irácké války, který se bál destabilizace svého vyčerpaného státu.
Čtěte také
„Koncem 80. let byl Husajn v důsledku vleklé, vyčerpávající, můžeme říct opotřebovávací války s Íránem oslaben a skutečně se obával, že Kurdové opět sáhnou k nějakému povstání,“ říká Černý.
„Bohužel to v té době řešil tak, že nasadil chemické zbraně a bombardoval jak kurdské, tak právě i jezídské vesnice a města v severním nebo severovýchodním Iráku, v provincii Halabdža a v okolí stejnojmenného města,“ uzavírá autor knihy Jezídové na útěku kapitolu o diktatuře Saddáma Husajna.
S jeho svržením se ale bezpečnostní situace v Iráku nezlepšila, naopak. S absencí centrální moci na jeho území vykvetla řada radikálních politických i náboženských skupin, v čele s Islámským státem. Ten hlásal, že Jezídové jsou odpadlíky od islámu a je zapotřebí je buď nuceně konvertovat, nebo vyhladit.
„Islámský stát fakt, že tu genocidu provede, ohlásil předem. Přesně řekl, že nabídne Jezídům formálně konverzi k islámu, a pokud neuposlechnou, tak potom muže pozabíjí a ženy sexuálně zotročí,“ přibližuje Černý ultimátum a prozrazuje předem známý výsledek: „To je přesně to, k čemu poté v roce 2014 došlo.“
Poslechněte si celé Hovory s Karlem Černým na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
