Někteří radikálové mluví o Jezídech jako o bývalých muslimech, kteří sklouzli k herezi, říká sociolog Černý

16. leden 2026

Heretici islámu hledající domov mezi brutálními režimy. Tak by se dala popsat současná situace Jezídů, náboženské menšiny žijící po staletí na území dnešního Blízkého východu. Vyhladit je chtěl Saddám Husajn i Islámský stát, Jezídové se ale hlavně na území nynějšího Iráku drží doteď. „Určité radikální proudy, i v současném islámském světě, o nich mluví jako o bývalých muslimech, kteří sklouzli k herezi,“ říká v Hovorech sociolog a autor knihy Jezídové na útěku Karel Černý.

Hlavním rozdílem, který Jezídy odlišuje nejen od sousedních muslimů, ale i křesťanů, je absence svatého písma nebo textu. Náboženské tradice předávají z generace na generaci ústně pomocí hymen.

Čtěte také

„To může vést k různým, z mého pohledu možná i úsměvným, výkladům jezidismu,“ nastiňuje Černý a dodává: 

„Při mé první cestě za iráckými Jezídy jsem se ptal správce důležitého poutního místa Láliš, proč tak hodně kouří – to je viditelné, že jezídští muži kouří více, než je zvykem – a on se tak pousmál a říkal, že jim to nakázal Paví anděl a že to je jeden ze způsobů, jak dobře uctívat boha.“ 

Jezídská společnost také praktikuje dělení na kasty. Na vrcholu systému stojí šéchové a pírové, kteří se podle Černého dají volně připodobnit k aristokracii. Zbytek členů pak patří do skupiny miridů.

Každý mirid by pak podle jezídského učení měl mít svého šécha a svého píra. „Hrají docela důležitou roli během takzvaných přechodových rituálů, jako je třeba narození dítěte, úmrtí, případně svatba a tak dále,“ vysvětluje sociolog.

Bitva za bitvou

Historie Jezídů je protkaná pronásledováním a násilím. V novodobých dějinách čelili útokům iráckého diktátora Saddáma Husajna na sklonku íránsko-irácké války, který se bál destabilizace svého vyčerpaného státu.

Čtěte také

„Koncem 80. let byl Husajn v důsledku vleklé, vyčerpávající, můžeme říct opotřebovávací války s Íránem oslaben a skutečně se obával, že Kurdové opět sáhnou k nějakému povstání,“ říká Černý.

„Bohužel to v té době řešil tak, že nasadil chemické zbraně a bombardoval jak kurdské, tak právě i jezídské vesnice a města v severním nebo severovýchodním Iráku, v provincii Halabdža a v okolí stejnojmenného města,“ uzavírá autor knihy Jezídové na útěku kapitolu o diktatuře Saddáma Husajna.

S jeho svržením se ale bezpečnostní situace v Iráku nezlepšila, naopak. S absencí centrální moci na jeho území vykvetla řada radikálních politických i náboženských skupin, v čele s Islámským státem. Ten hlásal, že Jezídové jsou odpadlíky od islámu a je zapotřebí je buď nuceně konvertovat, nebo vyhladit.

„Islámský stát fakt, že tu genocidu provede, ohlásil předem. Přesně řekl, že nabídne Jezídům formálně konverzi k islámu, a pokud neuposlechnou, tak potom muže pozabíjí a ženy sexuálně zotročí,“ přibližuje Černý ultimátum a prozrazuje předem známý výsledek: „To je přesně to, k čemu poté v roce 2014 došlo.“ 

Poslechněte si celé Hovory s Karlem Černým na začátku článku.

autoři: Vladimír Kroc , dci
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.