Studená válka: John Edgar Hoover a léta, kdy FBI někomu připomínala gestapo
Osmačtyřicet let byl ředitelem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) John Edgar Hoover. Vytvořil moderní instituci zabývající se trestnou činností překračující hranice jednotlivých států. S jeho jménem je ale spojeno i rozsáhlé zasahování do soukromí občanů.
John Edgar Hoover byl do čela FBI jmenován v roce 1935, už od roku 1924 ale vedl předchůdce této instituce, Bureau of Investigation. V ředitelském křesle vydržel až do své smrti v roce 1972. Během jeho vedení se FBI zabývala řadou dodnes známých kauz.
Čtěte také
Ve 30. letech slavil úspěch s dopadením Johna Dillingera, „superzločince“ své doby. Řešil únos syna slavného letce Charlese Lindberga, zatčení gangstera Ala Caponeho či likvidaci mafiánských klanů. Hoover byl také u počátků publikování seznamu nejhledanějších zločinců světa – FBI ho poprvé zveřejnila v březnu 1950.
Během několika let si Hoover vybudoval silnou pozici a získal značné pravomoci i finance pro svůj úřad. Několik desetiletí, po dobu vlády osmi prezidentů, tak byl jedním z nejmocnějších a nejobávanějších mužů v USA.
Špiclování „komunistů“
V roce 1936 dostal Hoover úkol, který z něj učinil klíčového muže v zákulisí Ameriky. Prezident Roosevelt, znepokojený politickým vývojem v Evropě, se obával, že i v USA by mohly posílit radikální skupiny. FBI měla proto zahájit tajné šetření.
Čtěte také
Hoover dostal zelenou ke špiclování bezpočtu občanů. Vzal si na mušku především osoby, které podezíral z příslušnosti ke komunistům, přičemž tuto definici pojímal volně a obsáhle. Shromáždil i materiály proti všem, kdo by mu mohli být jednou nebezpeční.
Stal se nebezpečným mužem, který musel několikrát čelit pokusům o odvolání, o které usilovali prezidenti Harry Truman a John Kennedy. U Trumana nepochodil s plánem na masové zatýkání a uvěznění Američanů, které podezříval ze zrady, špionáže a neloajality k režimu.
Složky na prominenty
Brzy po Hooverově smrti začaly zaznívat kritické hlasy, které za života dokázal umlčet. Kritici mu vyčítají překračování pravomocí, využívání FBI k zastrašování politických aktivistů nebo nezákonné metody pro sběr důkazů.
Čtěte také
Ostrou kritiku sklidilo vedení tajných svazků o řadě prominentních osobností jako John Lennon, Charlie Chaplin, Albert Einstein, Elvis Presley, Muhammad Ali, Bob Dylan, Martin Luther King, Jimi Hendrix, Ernest Hemingway, Frank Sinatra, Leonard Bernstein, Pablo Picasso a mnozí další.
FBI neváhala sbírat ani drby, aby je použila k diskreditaci všech, které považovala za hrozbu bezpečnosti USA. Manželka amerického prezidenta Roosevelta Eleanor v dopise Hooverovi přirovnala metody jeho práce k počínání nacistického gestapa. Nejspíš netušila, že i na ni Hoover založil svazek a sbíral informace.
Předmětem dohadů se stala také Hooverova sexuální orientace a to, zda byl náměstek ředitele FBI Tolson jeho milencem.
Poslechněte si celé Portréty, které jsou součástí březnového cyklu Studená válka. Každý čtvrtek a sobotu po 20. hodině ho můžete slyšet v pořadech Portréty a Téma Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka


