Studená válka: John Edgar Hoover a léta, kdy FBI někomu připomínala gestapo

12. březen 2026

Osmačtyřicet let byl ředitelem amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) John Edgar Hoover. Vytvořil moderní instituci zabývající se trestnou činností překračující hranice jednotlivých států. S jeho jménem je ale spojeno i rozsáhlé zasahování do soukromí občanů. 

John Edgar Hoover byl do čela FBI jmenován v roce 1935, už od roku 1924 ale vedl předchůdce této instituce, Bureau of Investigation. V ředitelském křesle vydržel až do své smrti v roce 1972. Během jeho vedení se FBI zabývala řadou dodnes známých kauz.

Čtěte také

Ve 30. letech slavil úspěch s dopadením Johna Dillingera, „superzločince“ své doby. Řešil únos syna slavného letce Charlese Lindberga, zatčení gangstera Ala Caponeho či likvidaci mafiánských klanů. Hoover byl také u počátků publikování seznamu nejhledanějších zločinců světa – FBI ho poprvé zveřejnila v březnu 1950.

Během několika let si Hoover vybudoval silnou pozici a získal značné pravomoci i finance pro svůj úřad. Několik desetiletí, po dobu vlády osmi prezidentů, tak byl jedním z nejmocnějších a nejobávanějších mužů v USA.

Špiclování „komunistů“

V roce 1936 dostal Hoover úkol, který z něj učinil klíčového muže v zákulisí Ameriky. Prezident Roosevelt, znepokojený politickým vývojem v Evropě, se obával, že i v USA by mohly posílit radikální skupiny. FBI měla proto zahájit tajné šetření.

Čtěte také

Hoover dostal zelenou ke špiclování bezpočtu občanů. Vzal si na mušku především osoby, které podezíral z příslušnosti ke komunistům, přičemž tuto definici pojímal volně a obsáhle. Shromáždil i materiály proti všem, kdo by mu mohli být jednou nebezpeční.

Stal se nebezpečným mužem, který musel několikrát čelit pokusům o odvolání, o které usilovali prezidenti Harry Truman a John Kennedy. U Trumana nepochodil s plánem na masové zatýkání a uvěznění Američanů, které podezříval ze zrady, špionáže a neloajality k režimu.

Složky na prominenty

Brzy po Hooverově smrti začaly zaznívat kritické hlasy, které za života dokázal umlčet. Kritici mu vyčítají překračování pravomocí, využívání FBI k zastrašování politických aktivistů nebo nezákonné metody pro sběr důkazů.

Čtěte také

Ostrou kritiku sklidilo vedení tajných svazků o řadě prominentních osobností jako John Lennon, Charlie Chaplin, Albert Einstein, Elvis Presley, Muhammad Ali, Bob Dylan, Martin Luther King, Jimi Hendrix, Ernest Hemingway, Frank Sinatra, Leonard Bernstein, Pablo Picasso a mnozí další.

FBI neváhala sbírat ani drby, aby je použila k diskreditaci všech, které považovala za hrozbu bezpečnosti USA. Manželka amerického prezidenta Roosevelta Eleanor v dopise Hooverovi přirovnala metody jeho práce k počínání nacistického gestapa. Nejspíš netušila, že i na ni Hoover založil svazek a sbíral informace.

Předmětem dohadů se stala také Hooverova sexuální orientace a to, zda byl náměstek ředitele FBI Tolson jeho milencem.

Poslechněte si celé Portréty, které jsou součástí březnového cyklu Studená válka. Každý čtvrtek a sobotu po 20. hodině ho můžete slyšet v pořadech Portréty a Téma Plus. 

autor: David Hertl
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu