Studená válka: Joseph McCarthy. Muž, který dal jméno době
Jako zuřivý antikomunista se do historie zapsal americký republikánský politik, senátor Joseph McCarthy (1908–1957). Svou hvězdnou kariéru, která díky tehdejší atmosféře prosycené studenou válkou, jadernou hrozbou a strachem z komunismu jen kvetla, odstartoval v únoru 1950 na mítinku ve Wheelingu v Západní Virginii.
Na mítinku tehdy jako celkem nepříliš významný, a i nepříliš populární senátor za rodný Wisconsin oznámil, že americké ministerstvo zahraničí je plné komunistů a že má v ruce seznam jejich jmen.
Protože McCarthyho projev nebyl nikdy zaznamenán, historikové se dodnes rozcházejí v počtu údajných komunistů na ministerstvu – jde o čísla od 57 do 205.
Následné vyšetřování McCarthym pronesené obvinění prohlásilo za „podvod a švindl“. To však na McCarthyho přesvědčení, že je vláda zamořena komunisty a špiony, nic nezměnilo. Vytáhl jiná obvinění a jiná jména a spustil kampaň za jejich vymýcení.
Lži i vydírání svědků
V ní se on i jeho spolupracovníci dopouštěli lží, falšování důkazů, vyhrožování i vydírání svědků. Nevybíravá taktika mu sice nakonec přivodila pád, avšak až poté, co se mu podařilo zničit mnohým kariéry i dobrou pověst. Ovšem mnozí Američané, kteří se nechali strhnout antikomunistickou hysterií, se na něj dívali jako na rytíře bojujícího proti temným silám.
Čtěte také
Významnou podporu měl mezi americkými katolíky, v jeho týmu byl po nějakou dobu dokonce i Robert Kennedy. McCarthy postupem času nabyl dojmu, že jeho moc je neomezená, a to se mu stalo osudným.
Ve své zaslepenosti napadl totiž samotný Pentagon – na podzim 1953 se pokusil dokázat absurdní myšlenku, že slabost pro komunisty má sama americká armáda. Kritizoval ministra obrany George Marshalla, respektovaného generála a státníka, strůjce vítězství ve druhé světové válce a následného míru, otce Marshallova plánu pro poválečnou rekonstrukci Evropy a v roce 1953 i nositele Nobelovy ceny míru.
McCarthym iniciované vyšetřování armády USA, oznámené bombastickými titulky v novinách, nakonec žádné známky podvratné činnosti neobjevilo. Začátkem roku 1954 obvinila armáda McCarthyho z neoprávněného tlaku, což mělo dopad na McCarthyho popularitu. Ta mezi lednem a červnem 1954 klesla z 50 na 34 procent podpory.
Jen devět agentů
V prosinci 1954 Senát schválil rezoluci, která ho odsuzovala za chování neslučitelné s tradicí Senátu, a byl oficiálně pokárán za zneužívání pravomocí při vyšetřováních. McCarthy tím byl „vyřízen“. Členem Senátu sice zůstal, ale čím dál častěji se uchyloval k alkoholu a drogám. Zemřel na cirhózu jater.
Přes veškeré své pátrání a útoky nikdy ve vládě žádného komunistického agenta neodhalil. Historik John Earl Hynes uvedl, že ze 159 osob, které McCarthy postupně obvinil ze spolupráce s komunisty, bylo až po mnoha letech u devíti zjištěno, že napomáhali sovětské špionáži.
Několik stovek skutečných špionů, kteří v americké administrativě skutečně působili, McCarthy nikdy ani nepodezíral. Mccarthismus se stal synonymem pro konstatování viny často jen na základě podezření, pro demagogii a nepodložená obvinění.
Poslechněte si celé Portréty, které jsou součástí březnového cyklu Studená válka. Každý čtvrtek a sobotu po 20. hodině ho můžete slyšet v pořadech Portréty a Téma Plus.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
