George Marshall není jen autor plánu, co postavil po válce Evropu na nohy. Vytvořil i moderní armádu
O mnoha lidech se říká, že „tvořili dějiny“ – a bereme to jako svého druhu bonmot, vtipnou sentenci. V případě George Marshalla (1880-1959) platí takové konstatování beze zbytku. Je jedním z paradoxů, že v českém, spíše československém, kontextu je tento Američan vnímán nejčastěji jen jako autor pozoruhodného plánu hospodářské pomoci Evropě poničené druhou světovou válkou. Americký pohled na George Marshalla je poněkud odlišný.
Za zmínku stojí jeho pozoruhodná kariéra v americké armádě. Na jejím počátku je služba v posádkách v USA a na Filipínách, účast v bojích první světové války, po ní dráha vojenského pedagoga a nakonec štábního důstojníka. Vše vrcholí v září 1939, kdy se Marshall stává náčelníkem generálního štábu pozemní americké armády.
Slovníková hesla opakují, že Marshallovi „nebylo dopřáno opustit štáb ve Washingtonu, přestože si vždy přál velet jednotkám“. To je pravda, zároveň ale platí, že díky Marshallovi vznikla moderní americká armáda tak, jak ji známe dodnes, včetně těch schopných velitelů. Když se do funkce dostal, měly USA ve zbrani 200 tisíc mužů, na konci druhé světové války jich bylo přes osm milionů.
První generál s Nobelovou cenou
Marshallovo jméno je tak spojeno s vybudováním vysoce profesionální armády, schopné aktivně zasahovat kdekoliv na světě – a ponechme teď stranou úvahy o politických souvislostech nebo oprávněnosti takových zásahů.
Po válce se Marshall stal americkým ministrem zahraničí (1947-1949). Nejprve prosadil rozsáhlou pomoc Řecku a Turecku, později se ale rozhodl pro koncepčnější řešení a inicioval Plán evropské obnovy (poprvé představen v červnu 1947, schválen v dubnu 1948).
Jeho základními myšlenkami bylo pomoci válkou zdevastované Evropě, zabránit šíření komunismu a navázat hospodářskou a politickou spolupráci.
Úspěšný plán ale nakonec Evropu rozdělil na prosperující demokratický západ a hospodářsky zaostávající a totalitními režimy ovládaný východ. S Marshallovým jménem je také spojena zásadní podpora vzniku Severoatlantické aliance (NATO). Když v roce 1953 získal Nobelovu cenu za mír, byl vůbec prvním generálem, kterému se této pocty dostalo.
Život významného amerického vojáka a politika připomene u příležitosti 140 let od jeho narození v pořadu Portréty publicista Pavel Hlavatý.
Související
-
Marshallův plán a cesta ke studené válce
„Svět bude rozdělen na část, jež bude hospodářsky spolupracovat a jehož hospodářská obnova bude poměrně rychlá, a část druhou, mnohem chudší, jež bude odkázána sama...
-
Léto 1947 v rozhlase: politici řečnili, ale o Marshallově...
Prezident Beneš v létě roku 1947 cestuje po vlastech českých, Jan Masaryk vzpomíná na svého otce a horníci v severočeském dole slavnostně přebírají darovaný autobus...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
