Marshallův plán a cesta ke studené válce
„Svět bude rozdělen na část, jež bude hospodářsky spolupracovat a jehož hospodářská obnova bude poměrně rychlá, a část druhou, mnohem chudší, jež bude odkázána sama na sebe a kde už nyní, v některých zemích, je hlad, bída a chaos. Ale mnohem závažnější je, že svět bude rozdělen také mocensky.“
To napsal ve svém komentáři v červenci 1947 publicista Pavel Tigrid.
Byl Tigridův komentář vizionářským pohledem do budoucnosti, anebo správně realisticky zhodnocenou situací?
O tom můžeme vést debaty, ale právě tento názor byl bezpochyby v ostrém protikladu s tehdejší ochromenou československou politikou.
Zmatky okolo schválení, či neschválení účasti na konferenci o přijetí hospodářské pomoci ze strany Spojených států amerických pod názvem Marshallův plán byla přesná ukázka tehdejší dobové politiky.
Nejen jednoznačná orientace a možná také obavy z reakce Stalinova Sovětského svazu, ale také neschopnost pojmenovat skutečnosti a vést opravdovou demokratickou politiku, byť v existující a limitující Národní frontě.
Nabídka ekonomické pomoci také samozřejmě navazovala na tehdejší mezinárodně-politickou situaci, problémy v řadě zemí Evropy. Důsledkem období po ukončení 2. světové války bylo přetrvávání katastrofálního stavu hospodářství a problémem bylo zajistit i základní obživu obyvatel jednotlivých zemí.
Také Československo procházelo hospodářskými krizemi, bylo to především v oblasti zemědělství a stavebnictví, dále zemi sužoval nedostatek deviz a nemožnost získat další zahraniční půjčky.
To mimo jiné navazovalo i na znárodnění průmyslu, protože došlo ke znárodnění majetku zahraničních vlastníků.
Zahraniční politiku nadále provázelo trauma z Mnichova, potvrzena byla vedoucí úloha KSČ, nejen volbami v roce 1946, ale především celou politikou Národní fronty, které fungovala na základě Košického vládního programu – a socialismus a pouze kladná slova směrem k SSSR byla každodenní součástí daného období.
O dalších souvislostech okolo Marshallova plánu, tedy období navazující na ukončení 2. světové války, je pořad Historie Plus s historiky Jakubem Rákosníkem a Michalem Stehlíkem. Poslechněte si ko kdykoli nahoře v článku nebo v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
