Zásah proti Íránu byl na místě, ohrožoval Izrael, zní z ODS. „Útok změny nepřinesl,“ oponuje Fischer

Vítáte, že Izrael a Spojené státy s operací proti íránskému režimu začaly?

Petr Sokol (ODS): Ano, já tu operaci podporuju. Myslím, že bylo nezbytné proti Íránu v této fázi zasáhnout – proti teokratickému totalitnímu státu, který zabil tisíce vlastních lidí během vlny demonstrací, která se tam po Novém roce rozjela. Je celá řada důvodů, proč si myslím, že izraelsko-americký zásah byl v této situaci na místě.

Čtěte také

Nový lídr Íránu může být tvrdší než Alí, varuje filmařka Nafariehová. Pokud se toho dožije, podotýká aktivista

Pavel Fischer: Já se domnívám, že poznatky, které byly zdrojem vyhodnocení té hrozby, z toho, co víme z otevřených zdrojů, nebyly tak nové a tak převratné, aby se muselo teď útočit. Zejména proto, že tam probíhala docela intenzivní jednání. Ze zdrojů, které máme, se ukazuje, že se tam skutečně jednalo. Když se jedná, tak se nemá střílet.

Pane poslanče, co říkáte na tento argument? Američané a Izraelci udeřili uprostřed jednání, neměla se upřednostnit diplomacie?

Sokol: Jednání s Íránem se vedou dlouhé roky. Nevedlo to k žádné změně. Podle mě nelze současný zásah vytrhnout z reality dlouholetého fungování teokratického totalitního režimu v Íránu.

Mimochodem Írán během jednání, když je takto široce budeme definovat, zaútočil na okolní státy několikrát. Střílel na Irák, několikrát střílel rakety na Izrael. Takže to (současná operace) nespadlo z čistého nebe. To je pokračování konfliktu, který tam trvá dlouho a z mého pohledu ho vyvolal Írán.

Otevřenost k jednání

Pane senátore, co říkáte na tento protiargument, že Írán jednáním sám otevřený příliš nebyl?

Fischer: Je hrozně těžké shrnout v jedné větě historii, která trvá desetiletí. Íránský režim se budoval dlouhodobě a připravoval se na válku. Pětatřicet let budoval svoje raketové schopnosti, schovával je do nejrůznějších míst, kde je velmi těžké je dnes najít.

Čtěte také

Stínová eminence a hardliner. Kdo je tajemný muž v čele Íránu a proč nevíme, jestli vůbec žije

Budoval svůj jaderný program a vyvolával vážné obavy, zda program zůstane mírový, zda nebude použit vojensky. Tady je potřeba říct, abychom byli velmi realističtí, že jednání s režimem bylo nesmírně složité. Ale dokud se jedná, tak se mi zdá, že se nemusí střílet

Tlak, který vyvolal americký prezident Donald Trump tím, že do oblasti povolal obrovskou armádu, mohl přinést možná i nějaké změny. Nepřinesl. Teď jsme v úplně jiné situaci. Já bych řekl, že v tuto chvíli je velmi důležité, aby Spojené státy uspěly ve své operaci.

Jedná se totiž o to, aby jejich schopnosti a schopnosti odstrašovat, a to nejenom v oblasti Blízkého východu, ale také v Evropě nebo v Asii zůstaly respektovány. To je totiž i v našem zájmu.

Čtěte také

Ceny ropy jsou teď pro Rusko výhoda. Navíc nepřijde ani o partnery v Íránu, míní expertka Kolenovská

Představoval Írán ještě před tímto konfliktem bezprostřední nebezpečí pro Spojené státy, aby bylo možné i z hlediska mezinárodního práva odůvodnit americký úder? Viděl jste tam takové nebezpečí?

Sokol: To nebezpečí tam bylo. Já jsem nemluvil o tom, že Írán útočil na Spojené státy nebo okolní státy těsně před tím jednáním. Já jsem mluvil o tom, že jsou tady příklady třeba z roku 2024, kdy Írán střílel rakety na Izrael a Izrael je americký spojenec. Stejně tak Írán v uplynulých několika letech střílel rakety na americké základny v Kataru nebo v kurdské části Iráku. A několikrát zaútočil i na civilní cíle v Izraeli.

Jednání o íránském jaderném programu začala už dávno předtím, trvala několik let, k ničemu nikdy nevedla. Írán pravděpodobně pokračoval ve výstavbě svého jaderného programu.

Čtěte také

Tankerová tepna přiškrcena. Hormuzský průliv může podle experta Írán zaminovat

A když se vrátím k vaší otázce, zda bylo nebezpečí, že Írán na někoho zaútočí a zda někoho ohrožuje... Často se argumentuje mezinárodním právem, ale musím se podívat na to, co v tom regionu probíhá. Írán doposavad měl celou řadu, jak se teď moderně říká, proxy spojenců, kteří za něj vedli proxy války – od Jemenu přes Hizballáh.

Když začneme říkat, že tito aktéři na Blízkém východě nemají nic společného s Íránem, tak pak můžeme možná přemýšlet o tom, že Írán teď bezprostředně nikoho neohrožoval.

Na druhou stranu raketami, které Írán má, a tím, jaký je tam režim, podle mě ohrožoval bezprostředně Izrael. Jestliže každý den opakujete, že vaší vládní politikou je zničit demokratický Stát Izrael, tak ho ohrožujete.

Odpovědnost za válku

Pane senátore, připustil byste, že Írán především tím, že měl v regionu svoje spojence a že pomáhal vyzbrojovat milice Hamás v Pásmu Gazy a Hizballáh v Libanonu, vytvořil předpoklady k tomuto konfliktu? A že je z tohoto pohledu za současnou válku odpovědný? 

Fisher: Systém jeho ozbrojených milic v oblasti připomínal trochu sedmihlavou saň. A je vidět, že ta saň, ať už mluvíme o Hizballáhu, Hamásu nebo dalších, má obrovskou míru autonomie škodit, ubližovat a zasahovat civilisty.

Čtěte také

Expert: Írán byl už roky kousek od dokončení jaderné zbraně. Současné údery ale mířily spíš na režim

Z tohoto pohledu je potřeba to skutečně brát vcelku a nemůžeme oddělovat jedno od druhého.

Na druhou stranu, a teď mluvíme o tom konkrétním současném konfliktu 14 dní starém, zájem Izraele určitě nebude stejný, jako je zájem Spojených států amerických. A zájem České republiky také nebude stejný jako zájem Spojených států nebo Izraele.

Stejně tak to vidíme na těch cílech. Izrael má jasný cíl, který definuje Benjamin Netanjahu, to znamená zrušit, povalit ten režim. Zatímco Američani mluví úplně opačně. Ti mluví o tom, že to má být změna režimu nebo že se má zničit jaderný program.

Je operace proti Íránu oprávněná? Je reakce Evropy dostatečně jednotná a silná? Poslechněte si rozhovor nahoře v článku.