Íránci si přejí změnu režimu. Nejvíc se ale bojí toho, co přijde, popisuje český průvodce Cihlář

9. březen 2026

Novým nejvyšším duchovním vůdcem Íránu se stal Modžtaba Chameneí, který je synem zabitého ajatolláha Alího Chameneího. Podle vyjádření iránské vlády je jeho následování náboženskou a občanskou povinností. „Nemyslím si, že jeho podpora je nějak velká. 80 procent Íránců si přeje změnu režimu směrem k nějaké formě demokracie,“ míní v Interview Plus znalec Íránu a organizátor naučných zájezdů Jan Cihlář.

Primárním důvodem nespokojenosti Íránců je prý špatný stav ekonomiky, a to i kvůli zahraničním sankcím. Inflace za poslední rok dosahuje 100 procent a postihuje zejména nízkopříjmové vrstvy, které musejí vybírat mezi základními potravinami, aby vůbec přežily.

Čtěte také

„Nejvyšší duchovní vůdce má v podstatě absolutní vliv. A co řekne, to se stane. V Íránu funguje Rada dohlížitelů s dvanáctičleny, kteří ho jako jediní mohou odvolat, pokud by byl nezpůsobilý. To se ale nikdy nestalo a ajatolláh ovládá všechny složky režimu včetně ekonomiky,“ vysvětluje.

Írán už po oznámení nového vůdce vypálil další salvu střel na Izrael, což podle Cihláře ukazuje, že režim hodlá pokračovat v dosavadní strategii. Zároveň je ale nutné oddělovat vládu a obyčejné Íránce.

„Když se s nimi bavím, tak říkají, že nechtějí s nikým válčit ani mít jaderné zbraně. Chtějí být přátelé s každým a ani na boji proti Izraeli nemají žádný zájem. Každý, kdo v Íránu byl, vám řekne, že to nejhezčí, co zažil, je právě setkání s místními,“ dodává.

Strach z náletů

Cihlářovi íránští přátelé nyní mají hlavně strach, kvůli blokování internetu se mu ale v posledních dnech podařilo spojit jen se dvěma z nich. Vláda vyhlásila sedmidenní prázdniny, kdy nefungují úřady, banky nebo bazary, takže lidé zůstávají doma a pro základní potraviny vycházejí po setmění. 

Čtěte také

„Vojenská intervence by teoreticky mohla přinést změnu. Ale lidé se nejvíc bojí toho, co přijde. I když režim padne a začne se budovat nějaká demokracie, tak mohou vypuknout nepokoje nebo třeba občanská válka,“ popisuje.

Americké tajné služby přitom pochybují, že by vládu bylo možné svrhnout jen za pomocí vzdušných úderů. Cihlář podotýká, že Írán je velký zhruba jako Francie, Španělsko a Německo dohromady, přičemž pozemní výsadek o stovkách tisících vojáků si neumí představit.

Státními institucemi a firmami navíc prorůstají Revoluční gardy, které v lednu krvavě potlačily masivní protesty zejména mladších lidí, studentů a obchodníků. 

„V lednu mi přátelé říkali, že v životě nic takového neviděli. Možná si režim pod sebou podřezal větev, ale uvidíme, protože teď se protesty de facto nekonají. Lidé zůstavají doma, protože se bojí o svůj život. A to ne kvůli gardám, ale spíš kvůli náletům,“ shrnuje.

Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.

autoři: Petr Vizina , ert
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.