Jan Vávra: Náš postoj k americko-izraelskému útoku na Írán je dost zmatený
Takhle si to Andrej Babiš rozhodně nepředstavoval. Měl tak hezky naplánované, jak za pomoci obřího schodku státního rozpočtu bude uplácet své voliče, zatímco si zajistí další dotace pro Agrofert, a navíc pomocí dojemné starosti o to, aby „Češi žili dlouho“, bude nenápadně nahánět klienty do svých zdravotnických zařízení.
Místo toho musí řešit repatriační lety pro české občany, což mu kazí jeho ministr zahraničí, který nejdříve tvrdí, že žádné lety nebudou a pak že každý repatriovaný Čech zaplatí 15 tisíc. A chudák premiér to musí všechno uvádět na pravou míru.
Čtěte také
Tak jako ho v minulém volebním období zaskočil covid, tak mu teď Donald Trump a Benjamin Netanjahu – jeho dva politické vzory – výrazně zkomplikovali situaci a Andrej Babiš se vrací ke svému pověstnému mikro-managementu.
Babiš ale není sám, komu útok na Írán udělal v hlavě zmatek. Současná vláda by se ráda – tak jako vždy v podobných případech – tvářila, že se nás to netýká, ale útok dopadl i na české občany a někteří z nich s překvapením zjistili, jaké to je, když nad vámi bouchají rakety.
Nikdo neví, co si o tom má myslet, dokonce i skalní obdivovatelé Trumpa a notoričtí zastánci Izraele najednou mlčí. Vláda i opozice jsou rozdělené napříč politickým spektrem. Andrej Babiš spolu s Motoristy a částí opozice bez Pirátů cítí potřebu podpořit Trumpa. To ho dostalo do značně rozporuplné situace, když předtím dlouho na Ukrajině odmítal válku jako řešení a hovořil o nutnosti vyjednávat mír. Válku totiž „nemá jeho vláda v programovém prohlášení“.
Čtěte také
V bizarní pozici se ocitl i Tomio Okamura. Jako pravicový nacionalista, který muslimy líčil jako největší nebezpečí pro ČR, by teď měl jásat, ale protože se krajní pravice staví zároveň odmítavě k jakémukoli intervencionismu, dostal se při obhajobě muslimů do stejné pozice s Piráty, což je opravdu paradoxní situace.
Američané jen improvizují
Americký a izraelský útok na Irán ale zmátl krajně nacionalistické strany i jinde v Evropě. Třeba francouzské Národní shromáždění, které zaujalo zcela zásadní postoj proti americké akci ve Venezuele a označilo zajetí Nicoláse Madura za porušení národní suverenity, se dnes spíše přiklání k podpoře útoků.
Čtěte také
Nejistotu zvyšuje fakt, že Trumpova akce je značně chaotická a že vůbec netušíme, proč se do ní pustil a co je jeho cílem. Ideu, že jde o svržení režimu ajatolláhů vylučuje Trumpova snaha o tzv. „venezuelský model“. V takovém případě by šlo jen o vzájemně výhodnou – především ekonomickou – spolupráci.
Je to ovšem v případě Íránu iluzorní scénář. Jak naznačuje známý historik Timothy Snyder, Trumpovy motivy mohou být spíše domácí. Potřebuje odvést pozornost od neplnění svých slibů o snížení životních nákladů i od skandálu s Jeffrey Epsteinem. A tak – zatímco Netanjahu má jasný cíl zničit, nebo aspoň rozdrobit Irán – Američané jen improvizují.
Do takto nejistého světa ale není Andrej Babiš ten správný vůdce. Jde mu především o popularitu a volební preference a přemýšlí zřejmě jen o tom, co natočí v dalším videu na sociálních sítích. Když mu teď americký velvyslanec drsně a jednoznačně připomíná jeho závazky, je zmatený.
Ještě nedávno se vychloubal, jak přesvědčí Donalda Trumpa o tom, že ČR nemusí vydávat na obranu tolik co ostatní, ale teď se ukazuje, že nepřesvědčil ani amerického velvyslance. Svět se pro tohoto jednasedmdesátiletého populistu a obchodníka z 90. let mění příliš rychle. Vidina fotky z Bílého domu se tak nenávratně vzdaluje...
Autor je publicista
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
