Petr Holub: Česko nízkým cenám nevěří
Světem se šíří rozsáhlá krize, která může ohrozit ekonomiku Česka a probudit jejího největšího strašáka, tedy inflaci. Když potom přijdou zprávy, že se v Česku nic neděje a inflace zůstává při dně, pak to není důvod k radosti, ale k tomu, že napětí ještě vyroste. Protože zlé časy se nám nevyhnou a čím později přijdou, tím to bude horší.
Zhruba tak vypadají první reakce na zprávu o tom, že se tuzemská inflace udržela pod hranicí dvou procent, když se přece očekávalo, že se vinou ropného šoku vrátí rychlý cenový růst, jaký jsme zažili v roce 2021 a později. Přitom stejně dobrým výsledkem se mohou pochlubit jen tři další evropské země.
Březnová inflace
Dražší ropa se na tuzemské inflaci opravdu podepsala. Podle předběžných dat Českého statistického úřadu vyrostly od února do března ceny všech energií o pět procent a bylo to právě vinou zdražení u benzínových čerpadel.
Čtěte také
Přesto i u energií jde o výsledek, který nám mohou závidět skoro všechny země Evropy – s výjimkou těch, které hned po zdražení ropy na světových trzích zavedly na benzin a motorovou naftu cenové stropy.
Konečné bilanci březnové české inflace navíc pomohlo, že už druhý měsíc po sobě znatelné poklesly ceny potravin. Tady už jde o vývoj, který nemá v Evropě vůbec žádné srovnání.
Názory odborníků
Výsledky inflace z prvního měsíce od začátku války v Perském zálivu vypadají skvěle, podle analytiků však jenom zakrývají chmurnou realitu. Pavel Sobíšek z UniCredit Bank vysvětlil, že se vysoké ceny benzinu a nafty v březnu ještě úplně nepromítly do celkové inflace. Můžeme se tedy připravit na další zhoršení v dubnu.
Čtěte také
Petr Dufek z banky Creditas zase předpokládá, že se nižší ceny u potravin nemůžou udržet. Evropu můžeme už za měsíc dohnat a předehnat, tentokrát ovšem v oboru, kde bychom se raději drželi zpátky, tedy v cenovém růstu.
Jedinou útěchu poskytl spotřebitelům Martin Kron z Raiffeisen Bank, podle kterého není situace tak zlá: „Inflační tsunami jako v roce 2022 nečekáme,“ uvedl. Nutno podotknout, že tímto výrokem sotva někoho utěší.
Nervozita z dobrých zpráv
Je to zvláštní. Jako kdybychom žili v době, kdy se poměry mohou jen zhoršovat. Pokud se zjistí, že je něco špatně – třeba rychleji porostou ceny nebo pomaleji ekonomika, pak jsme vlastně spokojeni, protože se tím potvrzují naše obavy. Pokud ovšem přijdou dobré zprávy, pak propadneme nervozitě a své dosavadní temné předpovědi ještě vyostříme.
Nelze přehlédnout, že popsaný přístup ke světu obsahuje značnou míru fatalismu. Něco se stane na druhém konci zeměkoule a nám v podstatě nezbývá nic jiného než sledovat, jak přílivová vlna smete také naše hrady z písku. Možná nám opravdu nic jiného nezbývá.
Současná doba je zvláštní i tím, jak je těžké představit vizi, která by obsahovala aspoň menší dávku optimismu. V případě inflace třeba vyhlídku, že ceny potravin, případně jiného zboží a služeb, jsou už vysoké dost na to, aby se musely zvyšovat, když je o něco dražší nafta. To se bůhvíproč málokdo odváží říct.
Díky vysokým cenám pohonných hmot se otevřelo inflační okno a odborná veřejnost už je smířena s tím, že toho využijí takřka všichni ke zdražení nejen o náklady za benzin či naftu. Aspoň bude možné sledovat, kde s tím začnou, a pak je nesmiřitelně kritizovat.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
