Petr Fischer: Houknu na Merze čili podivná Babišova zahraniční politika
Stojíme na straně Ukrajiny, ale nebudeme se do ničeho moc zapojovat, sliboval premiér Andrej Babiš (ANO) při svém návratu do vlády. Předseda vlády nakonec souhlasil i s pokračováním muniční iniciativy, i když Česko ji pouze provozuje, ale nefinancuje, což nakonec vedlo k odchodu poloviny zemí z této dohody. Vládní koalice se snaží zdůrazňovat, že je pro mírová jednání, proto také podporovala americkou snahu o dohodu s Ruskem.
Ta už je ale, jak se zdá, passé nejenom proto, že Donald Trump vede svou válku s Íránem, kterou se mu nedaří zastavit, ale i proto, že americké snahy k ničemu pozitivnímu na Ukrajině moc nevedly a vnesly do hry vážné pochyby o tom, na čí straně vlastně Američané stojí.
Čtěte také
Aby nic neusnulo a bylo jasno, že Česko je dnes pro mírová jednání, navrhl nyní Andrej Babiš, aby o Ukrajině jednal přímo s Vladimirem Putinem německý kancléř Friedrich Merz.
Babišovi to dává smysl, protože je to lídr nejsilnější země Evropské unie, nevšiml si však, že už nějakou dobu vzniká koordinace velké trojky evropských států – Německa, Francie a Británie.
Chceme být všude
Jejich úsilí o společnou koordinovanou pomoc Ukrajině se nedá přehlédnout, pokud se tedy jako Andrej Babiš nedíváte ze Strakovy akademie, kde je asi trochu zakrytý výhled. Případná jednání o míru by tato trojka chtěla určitě nejprve koordinovat mezi sebou.
Čtěte také
Český premiér nevidí ani marnou snahu prezidenta Volodymyra Zelenského, který Putina vyzval k mírovým jednáním, ale byl odmítnut. Ale ani intenzivní zapojení Poláků, kteří chtějí být u toho, když se bude jednat o budoucnosti vztahů mezi Ukrajinou a Ruskem, které mohou ovlivnit bezpečnost Polska. Polský premiér Donald Tusk také jasně naznačil, že bez Polska žádný funkční mír nebude.
Premiér Babiš kvůli nedostatečnému výhledu ze Strakovky houknul na německého kancléře v době, kdy část jeho vládní koalice, včetně jeho vlastních poslanců, varovala před sudetoněmeckými útoky na českou suverenitu a Svobodní, kteří jsou součástí seskupení kolem SPD, dokonce na sítích varovali před německým zbrojením, které je podle názoru této strany dnes větším nebezpečím než Rusko, které už čtyři roky agresivně a bezohledně ničí Ukrajinu.
V takovéto atmosféře ve vládní koalici je skoro drzost německého kancléře vyzývat k vyjednáváním o míru.
Čtěte také
Tento způsob zahraniční politiky zdá se být nejen nešťastným, ale i hloupým. Občasné výkřiky směrem do Evropy ničemu nepomohou.
To už je daleko efektivnější jednání ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), který při návštěvě svého německého kolegy Borise Pistoria získal příslib dalších německých peněz do muniční iniciativy. Zůna přivezl pro Ukrajinu od Němců sedm miliard korun, výkřik premiéra Babiše o jednáních Merze s Putinem přinesl jen ticho a rozpaky.
Andrej Babiš rád opakuje, že zahraniční politiku dělá on. Jenže součástí jeho vlády jsou silně protievropské síly, které jdou přímo proti tomu, co Babiš na evropské scéně deklaruje.
Posílat Merze za Putinem a zároveň sledovat, jak koaliční partner Tomio Okamura (SPD) jezdí za český Parlament na konference Merzova radikálního soupeře Alternativy pro Německo, která považuje Putina za přirozeného obchodního partnera, to opravdu nejde moc dohromady.
Chce-li Babiš dělat zahraniční politiku, měl by ji dělat s vědomím hráče na mezinárodním, nikoli na domácím poli. Nejde to donekonečna – hrát to na všechny strany a dělat dojem, že jsme právě proto neustále ve hře.
Nejsme ve hře právě proto, že chceme být všude, a nejsme tak reálně nikde. Doma je to ve volbách politická výhoda, v zahraničí diplomatická slabost vedoucí k poklesu reputace. Snad to časem pochopí i Andrej Babiš a Česko bude na mezinárodní scéně zase čitelnější a předvídatelnější.
Autor je komentátor časopisu Euro
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
