Julie Hrstková: Návrat k nízké inflaci a snižování úrokových sazeb se každým dnem vzdaluje, vládní opatření zaberou jen na chvíli
Ceny ropy na světových trzích po posledním projevu amerického prezidenta Donalda Trumpa opět rostou, černé zlato se obchoduje kolem 110 dolarů za barel. Další vývoj je nejistý a zdá se, že geopolitická situace klid na trhy ještě nějakou chvíli nepřinese.
Zdražování ropy má okamžité dopady na ceny pohonných hmot. A jak ukázal nedávný inflační skok, od cen u čerpacích stanic k vysoké inflaci není až tak daleko.
Čtěte také
Napříč Evropou se tak jedna vláda za druhou snaží udržet ceny benzínu a nafty pod kontrolou bez ohledu na to, jak negativní vliv na rozpočet tato opatření budou mít. Stejný postup zvolila i vláda Andreje Babiše, která před začátkem velikonočních svátků oznámila, že zastropuje marže distributorů paliv a současně s tím sníží i spotřební daň na naftu. Stát bude také denně určovat maximální cenu paliv.
K uklidnění situace by mohla přispět i snaha obchodních řetězců držet ceny – podle jejich vyjádření má řada z nich ceny s dopravci sjednané dopředu.
Mávnutí motýlích křídel
Růst cen se v minulých měsících zastavil, březnová inflace, jejíž výsledek přinese Český statistický úřad v úterý podle odhadů ale už ukáže první známky inflace. Podle analytiků se meziroční inflace po dvou měsících vrátí nad dvouprocentní cíl České národní banky.
Čtěte také
Hlavním důvodem zrychlení inflace má být právě zdražení pohonných hmot v důsledku války v Íránu. Pokud se konflikt bude prodlužovat, pravděpodobnost, že se zdražení projeví i v cenách dalšího zboží, je vysoká.
Vysokou inflaci bude muset centrální banka zkrotit za pomoci zvýšení úrokových sazeb, což dopadne negativně na ekonomiku, která se jen velmi pomalu vzpamatovala z pandemie koronaviru.
Pravděpodobný vzestup inflace přichází ve chvíli, kdy se čeká největší změna ekonomiky a především pracovního trhu. Nástup umělé inteligence má podle většiny předpovědí přinést nezaměstnanost do mnoha oborů a s ní i pokles koupěschopnosti, zpomalení ekonomiky a nakonec i výrazné zpomalení růstu cen.
Čtěte také
Poslední model dalšího vývoje, se kterým přišly samotné umělé inteligence pod taktovkou analytiků Deutsche Bank, ovšem ukázal, že to s tím poklesem inflace nemusí být tak horké, jak se čeká.
Důvodů je víc. Jde o to, že změny nebudou tak rychlé, jak se dnes očekává. A růst poptávky po zavádění umělé inteligence, nákup datových center či polovodičů a s tím i spotřeba elektřiny, bude ještě několik let táhnout ceny vzhůru.
Kombinace vysoké poptávky po elektřině v důsledku rozšíření použití umělé inteligence spolu se zdražujícími zdroji energie v důsledku válečných konfliktů na Blízkém východě, ale i na Ukrajině naznačuje, že návrat inflace k nulovým hodnotám je nepravděpodobný. A s tím nelze očekávat ani další snižování úrokových sazeb, které se donedávna očekávalo.
Pár let starý cenový skok vrátil obavy z inflace do hlav politiků i centrálních bankéřů. A je to dobře, protože bez něj by opatření, která se snaží stabilizovat ceny, nepřišla tak rychle. Obavy z cenového skoku by změnilo chování spotřebitelů a inflace by rychle zamířila vzhůru.
Vyhráno ovšem zdaleka není. Svět je v pohybu a i sebemenší změna připomíná mávnutí motýlích křídel, které má tendenci obrátit veškerá očekávání vzhůru nohama.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
