Trump v Íránu improvizuje, žádný plán nemá. Izraeli by vyhovovala nestabilita země, vysvětluje Barša

„Izraelsko-americký útok je tandem, ale já bych ty dva aktéry rozdělil,“ doporučuje. 

Premiér Benjamin Netanjahu od svého druhého nástupu k moci v roce 2009 opakuje, že s Teheránem se domluvit nedá. „Že jediná možnost je Írán vybombardovat, zabránit mu v atomovém programu. A v posledních letech dokonce říká změnit ten režim,“ přibližuje politolog a pokračuje:

Čtěte také

Proč Američané zaútočili na Írán, stále nevíme. Vysvětlení se neustále mění, říká analytik Schneider

„V první den války říkal něco podobného, co Donald Trump: ‚My zničíme režim a vy si vezměte moc.‘ Je to konzistentní strategie, která spočívá v tom, že se vždycky snaží zabránit jakékoliv diplomatické dohodě mezi Amerikou a Íránem.“

Izraelská motivace je podle něj v souvislosti s historickým vývojem v regionu nasnadě – nabízí se například analogie k občanské válce v Sýrii.

„Netanjahuovi by úplně vyhovovalo, kdyby se íránský režim tak nějak napolo zhroutil a fragmentoval. Teherán by kontroloval jenom část území, část by kontrolovali Kurdové, část íránská opozice a nastal by status quo na dalších deset dvacet let. Izrael by měl jakousi jistotu, že režim není kompaktní, není připraven zasadit Izraeli úder,“ nastiňuje.

„Nicméně se mi nezdá, že by toto mohlo být racionálním cílem Spojených států. Ty by měly mít zájem na stabilitě,“ srovnává Barša.

Žádný plán

Jenže racionální cíl z vyjádření amerických představitelů vyčíst Barša nedokáže.

„My všichni hrajeme hru, kdy se snažíme vydedukovat, dešifrovat, co je za tím za plán. Já jsem po pěti dnech došel k přesvědčení, že tam žádný plán není, že bychom se měli smířit s tím, že to je improvizace, že vymýšlejí zdůvodnění té války až poté, co frontu s Íránem otevřeli,“ přiznává a doplňuje:

Čtěte také

Útok na Írán je nevyprovokovaná nelegální agrese, kritizuje Hesová. Žantovský: Byla tu zřejmá hrozba

„Nejde to ale dohromady s Trumpovou snahou se prezentovat jako mírotvůrce, která byla i součástí jeho poslední předvolební kampaně proti Kamale Harrisové – tedy kritika amerických intervencí, obzvlášť na Blízký východ.“

Barša upozorňuje, že izraelského premiéra i amerického prezidenta čekají v dohledné době domácí volby. 

„Netanjahu má pro zásah takřka jednomyslnou podporu Izraelců. Tímto ji může ještě posílit a potom vyhlásit volby. U Trumpa je to spíš naopak. Výzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Američanů s tím nesouhlasí. Pro volby v listopadu si tím může uškodit, mohli by vyhrát demokraté a nasadit mu nějaké meze,“ hodnotí politolog.

Spojené státy se tak zřejmě nechaly do konfliktu s Íránem zavléct Izraelem, dovozuje Barša.

Čtěte také

Politický geograf: Strašně bych si přál, aby se v Íránu režim změnil. Zároveň se toho bojím

„Američané v první chvíli trošku rétoricky zaváhali. Nebylo úplně evidentní, že jsou s Izraelem zajedno. Potom samozřejmě začali tvrdit, že to bylo domluvené. Ale je tam podezření, že Netanjahu nějakým způsobem vyprovokoval Trumpa k jednání, k tomu, aby s ním do toho šel,“ líčí situaci.

I Donald Trump prý však drží v ruce karty, kterými může ovlivnit pokračování situace a kroky Izraele, dodává politolog.

„Má páky na to, aby jim řekl stop. Nelze vyloučit, že převládne zdravý rozum a že to za pár dní zastaví – ale ta pravděpodobnost je hodně malá. Vzhledem k tomu, jak to Američané rétoricky nastavili, musí něčeho dosáhnout, aby neztratili tvář. To bude obtížné, protože íránský režim nebude tak jednoduché zničit,“ neskrývá skepsi.

Jak se změnily záměry amerických zásahů na Blízkém východě od dob prezidenta George W. Bushe? Proč nastávají podle Pavla Barši temné časy pro světový řád? Celý rozhovor poslouchejte v audiu nahoře.