Proč Američané zaútočili na Írán, stále nevíme. Vysvětlení se neustále mění, říká analytik Schneider

„Jsme v situaci, kdy náš klíčový spojenec dělá věci, které můžou být nepředvídatelné nejenom s ohledem na strategické kroky, ale i na cíle, jenž se proměňují. Může to být taktická věc, ale nejsme si jistí,“ vykresluje Schneider situaci Britů i dalších spojenců USA a pokračuje:

„Jakožto spojenci se s tím musíme vyrovnávat, protože nejsme v situaci, kdy bychom mohli toto spojenectví rychle opustit. Takže všichni lavírují – někteří šikovně, jako třeba v této situaci francouzský prezident, někteří méně zdatně, jako Španělsko.“

Čtěte také

Reakce evropských lídrů na americko-izraelský útok na Írán je opatrná, ale jednotná, shrnuje expert

Konflikt na Blízkém východě se ale dotýká i evropských zemí, byť se k americké spolupráci stavěly odtažitě.

Kromě ohrožení protizápadní militantní ideologií šířenou v Íránu Evropané pocítí zejména ekonomické dopady jako nárůst ceny ropy nebo společenské důsledky spojené s migrací. Obojí za předpokladu, že bude americká intervence většího rozsahu a jejím cílem bude změnit íránský režim. To zatím není potvrzené.

„Souběžně se tady hraje několik zájmových her a bedlivě je sledují i další hráči. Není to otázka, která se týká jenom Íránu, zemí Perského zálivu a Izraele, Ameriky a Západu. Týká se také Číny, Indie, Ruska a je tam mnoho pohledů, kterými se na to můžete, můžete dívat,“ vysvětluje Schneider. „Může za tím být politická motivace, která je daleko širší – Američanům mohlo jít o to dostat Írán ze sféry vlivu Číny.“

Konflikt s nejistým koncem

Problematický je způsob americko-izraelského útoku, načasování i spolupráce s dalšími spojenci a důsledky pro celý region. Trump deklaruje, že mu nešlo o změnu režimu. Tomuto vysvětlení odpovídá načasování akce měsíc po celostátních protestech i odmítnutí spolupráce s íránskou opozicí.

Čtěte také

Útok na Írán je nevyprovokovaná nelegální agrese, kritizuje Hesová. Žantovský: Byla tu zřejmá hrozba

Ale jakou motivaci Trump měl, zůstává nejasné, míní někdejší diplomat: „To co Američané dávají jako vysvětlení, se mění. Sílu ukázali. Čili tam musí být nějaký další argument, ale zatím nikdo neukázal, že by tam hrozilo něco strašného, nějaké tikající hodiny.“

„Zprávy, že Írán měl z Číny dostat hypersonické rakety, které by byly schopny potopit letadlovou loď, nejsou potvrzené. Kdyby ale hrozilo, že je Írán bude mít k dispozici, totálně by to změnilo rovnováhu. A proto Trump dal zelenou Izraelcům,“ soudí Schneider.

Připomíná, že izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi se vojenská akce ve spolupráci s Američany hodí. Jednak proto, že odpovědnost za ni je sdílená, a jednak to kritizovanému předsedovi vlády zvedá voličské preference a společenskou popularitu.

„Spousta lidí Netanjahuovi a jeho vládě vyčítá říjnový útok Hamásu z Gazy a měla pocit, že by měl odejít. Zásah vůči Íránu má v Izraeli vysokou podporu. Na rozdíl od Spojených států, kde slyšíme mnoho hlasů, že toto není America First,“ srovnává Schneider.

Čtěte také

Írán má stále dost sil, konflikt může trvat ještě několik dní, odhaduje vojenský analytik

Ostražité stanovisko k celé situaci zastávají i další státy regionu. Země v Perském zálivu jsou si vědomy rizika, které Írán představuje, ale zároveň se obávají o své ekonomické zájmy. Trumpův zátah je navíc zatahuje do konfliktu proti jejich vůli, aniž by bylo zřejmé, jaký je další možný vývoj a jaké cíle americká administrativa sleduje, míní analytik.

„Věci, které Trump říká veřejně, jsou velmi rozporné a zdůvodnění se v průběhu akce mění. Jsem skutečně zvědavý, jestli tam bude nějaká koncovka, jestli dojde k zastavení nebo nás čeká dlouhý konflikt s nejistým koncem,“ dodává a uzavírá:

„Nejsem si jist, jestli Američané mají tu variantu rozpracovanou a jsou schopni střet zastavit ve chvíli, kdy si to budou přát.“

Jak volila načasování americká administrativa? Může se íránský režim změnit bez chaosu? A znamená úder na Írán začátek regionální války na Blízkém východě? Poslechněte si záznam celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.