Petr Holub: Zase se střílí v Perském zálivu. Co k tomu řeknou u benzínové pumpy?
U mě dobrý. To by mohly jedna za druhou hlásit průmyslové i rozvojové země, pokud by se jich někdo ptal, jak velké jsou dopady americko-íránského konfliktu na ceny energií. V logice takových prohlášení je ovšem také obava, že to pořád dobré být nemusí.
Čtěte také
Globální ekonomika má už bohaté zkušenosti s výpadky energetických dodávek, poprvé to bylo při dvou velkých ropných krizích v sedmdesátých letech minulého století. Poslední takovou krizi zažila Evropa v letech 2021 a 2022. Tehdy, mimo jiné, dodávky plynu omezilo Rusko.
Může se něco takového opakovat i letos při uzavření Hormuzského průlivu, přes který prochází pětina světového obchodu s ropou a se zkapalněným plynem? Tak zní otázka.
Dražší ropa
Necelý týden od počátku americko-izraelského útoku na Írán dosud analytikům nezbývalo, než aby zůstali přilepeni na průběžné zprávy o tom, jak rostou nebo klesají ceny komodit na světových trzích.
Čtěte také
Klíčové jsou údaje o cenách barelu ropy Brent. Tady přihořívá, protože barel s přehledem překročil hranici 80 dolarů. To je tedy o dost víc, než 60 dolarů z konce minulého roku, pořád to je ale o dost méně, než bývalo zvykem před třemi lety.
Ceny na světových burzách rostou v důsledku toho, že na ropě z Perského zálivu, a tedy přepravované Hormuzským průlivem, je závislá Indie i další země jihovýchodní Asie. Ovšem je fakt, že díky zvýšené těžbě v jiných regionech se výpadek může do značné míry vyrovnat.
Cena plynu
Vážnější je situace se zkapalněným plynem LNG. U něho nejde jen o to, že problémy bude mít jižní Asie, 15 procent svého LNG odebírá z Kataru, tedy z Perského zálivu, také Evropa. Ke všemu k výpadku dochází ve chvíli, kdy má starý kontinent za sebou relativně tuhou zimu, a tedy vyčerpané plynové zásobníky.
Čtěte také
Proto cena dodávek plynu pro Evropu výrazně překročila hranici, pod kterou se držela poslední tři roky, tedy 50 eur za megawatthodinu. Jako kdybychom se vraceli pět let zpátky, kdy se ceny vznesly takřka do nebeských výšin, konkrétně na úroveň 100 eur za megawatthodinu nebo ještě výš.
Přesto opakování minulé krize lze vyloučit, protože na jiných trzích je plynu dost a například ve Spojených státech nestojí zdražení prozatím za řeč.
Kdy zdraží benzín?
Vyhráno však není. Zatím jsou informace o cenách energií zábavou analytiků a nákupních manažerů, brzy však tyto ceny zasáhnou do běžných ekonomických poměrů, dokonce do rodinných rozpočtů. Plyn pro domácnosti by se zdražovat nemusel už z toho důvodu, že po minulém zdražení pořád zůstal dost vysoko.
Rychleji budou rizika vidět u čerpacích stanic, kde se například loni v červnu, při prvním bombardování Íránu ze strany Izraele a Ameriky, zdražovalo z dosavadních zhruba 33 korun 50 haléřů za litr o korunu. To po vpádu Rusů na Ukrajinu vyrostly ceny během pár dnů o 10 korun za litr.
Pokud bude výpadek transportu ropy a plynu z Perského zálivu trvat dost dlouho, mohou chaotické poměry zasáhnout celou globální ekonomiku, trpět budou zvláště na dovozech energií tak závislé regiony, jakým je vedle Indie také Evropa.
Odhalit reálné dopady bude zpočátku obtížné dokonce i pro analytiky, kteří se tím živí. Ovšem základní informaci, jak to se světem vypadá, bude mít k dispozici i běžný občan. Stačí sledovat světelné tabule u benzínové pumpy, jak dlouho se na nich udrží číslo poblíž 33 korun a 50 haléřů.
Autor je reportér serveru Seznam Zprávy
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
