Vítězslava Kaprálová měla obrovský talent a podporu v rodině, říká autor filmu o skladatelce Záruba
Jedna z nejhranějších českých skladatelek se narodila před 111 lety v Brně. I přes její krátký život ukončený nemocí stihla obdržet Smetanovu cenu za její Vojenskou symfonietu a prorazila do maskulinního světa dirigování. Osudu Vítězslavy Kaprálové se filmově věnoval dokumentarista Petr Záruba. „Byla první studentkou brněnské konzervatoře, která vystudovala skladbu a dirigování,“ popisuje v Hovorech Českého rozhlasu Plus.
Prvotním impulsem pro zpracování příběhu Kaprálové byla kniha jejího manžela Jiřího Muchy Podivné lásky. „Je to takřka 15 let, kdy jsem knihu četl a kdy se začal rodit nápad na film,“ popisuje Záruba.
Dalším důležitým knižním pramenem byla kolekce jejích dopisů, kterou zpracovala Karla Hartl. „Nejobsažnější je díl Dopisy rodičům, druhý díl je Dopisy přátelům a teprve třetí díl se jmenoval Dopisy láskám,“ vyjmenovává kameraman a scenárista.
„Ve filmu vycházíme primárně z dopisů rodičům, které jsou až v závěru doplněny dopisy Jiřímu Muchovi,“ dodává s tím, že i když už tehdy byli manželé, tak kvůli mobilizaci za druhé světové války od sebe byli odloučeni.
Ze psaní Záruba vychází, aby podle svých slov nemusel ex post interpretovat vzpomínky okolí.
„Z dopisů se dá vyčíst hodně, ale samozřejmě ne všechno. Je jasné, že když píše rodičům, tak jsou některé věci trošku stylizované, nebo se je někdy snaží uklidnit, nesděluje ty věci úplně přímo,“ vypráví dokumentarista. I přes to ho překvapila otevřenost, kterou Kaprálová v dopisech vykazuje.
Talent od dětství
Drobné skladatelce se před skoro sto lety podařilo prorazit do téměř výhradně mužského světa dirigování. „Jednak měla obrovský talent a měla velkou podporu v rodině, v otci, který byl sám skladatel, taky v hudebních kruzích a dceři se snažil pomoct,“ říká Záruba.
Čtěte také
Její talent ilustruje i fakt, že první skladbu složila už v devíti letech. Otázce geniality se ale režisér dokumentu o Kaprálové vyhýbá: „My jsme ten film chtěli udělat pro normální lidi, proto se tam nevyskytují žádné rozbory děl nebo hudební teorie.“
„Ale myslím, že to vcelku přesně vystihl jeden anglický violoncellista, který ve filmu říká, že byla hodně talentovaná, ale neměla šanci po sobě zanechat tolik děl, aby mohla být nazývána hudebním géniem,“ doplňuje Záruba.
Celé Hovory si poslechněte na začátku článku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
