Jan Fingerland: Princ Andrew – nehoda, nebo náhoda?
Kauza, či kauzy rozvíjející se kolem amerického delikventa Jeffreyho Epsteina, jako kdyby neměly skončit. Aféra vtahuje do svého víru stále více veřejně činných osobností z celého světa, od byznysmenů přes politiky až po členy královských rodin. Případ bývalého britského prince Andrewa má ale přece jen své zvláštnosti.
Čtěte také
Problém vztahů Andrewa, mladšího bratra krále Karla, s Jeffreym Epsteinem, se táhne už léta, vlastně už od roku 2010. S každým dalším zveřejněným detailem se zdá být problém horší, před pár dny oblétla svět fotografie, na které se vyčerpaný Andrew vrací z mnohahodinového výslechu na policii.
Předmětem vyšetřování nejsou jeho případné sexuální delikty, ale podezření, že v roli zvláštního zástupce Spojeného království pro mezinárodní obchod a investice prozradil Epsteinovi utajované informace.
Výjimka nebo zákonitost
Bylo tedy logické, že se i v britském tisku objevily spekulace o tom, zda právě Andrew a jeho aféry nejsou poslední kapkou před rozhodnutím ukončit mnohasetletou existenci britské monarchie, s nadějí, že se tím navždy sprovodí ze světa podobné patálie.
Čtěte také
Jen za poslední generaci šlo o spory mezi princem Charlesem a lady Dianou, Dianin soukromý, ale veřejně propíraný život po rozvodu, kritika královské rodiny v souvislosti s Dianinou tragickou smrtí, a samozřejmě i bratrské spory mezi následníkem trůnu Williamem a jeho mladším bratrem Harrym. Britský tisk vše podrobně sledoval a komentoval.
Andrew a jeho aféry tedy nejsou osamoceny a patří k nim i další položky, jako jeho přemrštěné utrácení veřejných peněz právě v roli zvláštního zástupce. K tomu patří skutečnost, které jsou si Britové dobře vědomi: že královské rodině trvalo dlouho, než reagovala na problémy kolem Andrewova chování, a obvykle jednala příliš pozdě. I když nyní už Andrew neužívá žádný ze svých dědičných nebo čestných titulů a nežije z veřejných peněz.
Čtěte také
Královská rodina je dlouhodobě v defenzívě, a také tentokrát se snaží zmírnit škody. Král Karel po Andrewově zatčení vydal prohlášení, které britský tisk hodnotil kladně. Od svého mladšího bratra se jasně distancoval a vyzval k nestrannému a zevrubnému vyšetření jeho případu.
Neboli, nesnažil se zachránit sourozence v zájmu královské rodiny, ale naopak se pokouší chránit další existenci monarchie tím, že udělá pravý opak. Tedy že ukáže ochotu nechat instituce státu jednat s členy královské rodiny stejně, jako s kýmkoli jiným.
Právě to zřejmě chtěli slyšet nejen republikáni, ale i monarchisté, kteří postupně mění své chápání role království v nové době. Jsou tu ovšem i odlišné otázky, například proč byl Andrew demonstrativně zatčen v osm ráno v den svých narozenin, pokud to nebyla čirá náhoda.
William versus Harry
Andrew zatím není zdaleka odsouzen, a je třeba na něj pohlížet jako na nevinného. Ovšem problémů kolem něj bylo už velké množství a stahuje s sebou celu instituci monarchie. Její zastánci říkají, že pokud by byl od počátku pravděpodobným dědicem trůnu, určitě by na něj byl větší a včasnější dohled.
Kritici namítají, že Andrew je produkt nestandardních podmínek, jaké vytváří právě existence rozsáhlé a privilegované společenské skupiny zvané „královská rodina“. A dodávají, že nadále trvá podivná situace, kdy řada dokumentů o jeho chování bude veřejně k dispozici až v roce 2065 – právě kvůli jeho členství v královské rodině.
Zdá se také, že po tolika problematických událostech závisí celý respekt k monarchii do značné míry na dobré vůli veřejnosti a na náhodě, nikoli respektu k historické instituce samé. Pro rodinu je tedy štěstí, že dědicem je oblíbený pár Williama a Kate, a ne třeba Harry a jeho žena Meghan.
Sama Británie se mění, přichází nová generace, a také lidé z jiných částí světa s jinými historickými zkušenostmi. Na druhou stranu platí, že právě v Anglii začali jako vůbec první s omezováním královské moci, a také že v Anglii už republiku vyzkoušeli, než se vrátili ke království. V dějinách politických zřízení není žádný konec definitivní.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
