Robert Schuster: Jak se z ministryně, co tancovala s Putinem, stala ruská propagandistka
Ambivalentní postoj Rakouska a jeho politiků k Putinově Rusku byl odjakživa předmětem nejrůznějších pojednání. V nich šlo o představu, že je možné být „mostem mezi Západem a Východem“.
Teď se v rakousko-ruské relaci možná objevil další rozměr. Stalo se tak zásluhou šestidílné podcastové série, kterou připravili novináři rakouského měsíčníku Datum. Pojednává o někdejší rakouské ministryni zahraničních věcí Karin Kneisslové, jež úřadovala v letech 2017 až 2019, kdy zemi vládla koalice konzervativních lidovců kancléře Sebastiana Kurze a pravicových Svobodných.
Za tu dobu se zapsala Kneisslová do povědomí hlavně tím, že na její svatbu v létě 2018 přijel osobně ruský prezident Vladimir Putin. Ministryně si s ním zatancovala a následně se před ním hluboce uklonila. Snímek, který obletěl svět, byl následně interpretovaný jako symbol, jak Západ poklonkuje Putinovi.
Čtěte také
Přitom ani ne půl roku předtím se pokusila ruská tajná služba v britském Salisbury zabít bývalého tajného agenta Sergeje Skripala a jeho dceru jedem novičok. Drtivá většina členů Evropské unie vyjádřila solidaritu s Londýnem a vyhostila ruské diplomaty. Nikoli Rakousko. Jako důvod Vídeň uváděla, že i v takovéto situaci je třeba udržet komunikační kanály s Ruskem.
Pár měsíců po událostech v Salisbury přijel Putin do Rakouska, aby osobně dohlédl na prodloužení smlouvy o dodávkách ruského plynu. V té době byla ministryní zahraničí právě Kneisslová. S Putinem se tehdy sešly všechny významné osobnosti země.
Tlumočit ruské postoje
Po poslechu zmíněné minisérie, která je výsledkem půlročních rešerší v Rakousku i v zahraničí, se dá pohlížet na řadu tehdejších vyjádření rakouských představitelů úplně jinou optikou. Řečeno dnešní terminologií, už v roce 2018 bylo Rakousko vystaveno ruským vlivovým operacím s cílem zasáhnout co nejvyšší patra tamní politiky. A tehdejší šéfka diplomacie Kneisslová tomu ochotně napomáhala.
Za úřadování Kneisslové se například generální tajemník jejího ministerstva snažil vybudovat jakousi novou tajnou službu, zcela mimo struktury těch stávajících. Rovněž rozsáhlou policejní razii v sídle civilní rozvědky, kterou zkraje roku 2018 nařídil tehdejší ministr vnitra a dnešní šéf Svobodných Herbert Kickl, je možné zpětně vidět jako pokus o její zničení. V zahraničí poznali, která bije, proto následně přestali sdílet s rakouskými kolegy důvěrné informace. Neměli zkrátka jistotu, zda ještě za tepla nebudou předány do Moskvy.
Čtěte také
Dnes žije a působí Karin Kneisslová v Rusku a na svou vlast zanevřela. V jednom z mnohých rozhovorů, které poskytla ruským sdělovacím prostředkům, označila Rakušany za „hyeny“ a dodala, že se vůbec nediví, že Hitler byl Rakušan. Jako šéfka geopolitického institutu, který pro ni byl extra vytvořený, bez ostychu tlumočí oficiální ruské postoje, ať už jde o válku na Ukrajině či nynější krizi na Blízkém východě.
Kreml si ji zřejmě hodně považuje. Ruská armáda dokonce zajistila přesun jejích dvou poníků přes Libanon, ruskou leteckou základnu Hmímím v Sýrii až do Ruska. Autoři podcastu se domnívají, že to všechno by nebylo možné, aniž by nad Kneisslovou nedržel ochrannou ruku někdo hodně mocný. A tím není pravděpodobně nikdo menší než samotný Vladimir Putin.
Zjistit slabá místa
Téměř pětihodinová série zanechá u posluchačů minimálně jeden klíčový poznatek, který platí obecně, nejenom pro Rakousko: současný ruský mocenský systém je směrem dovnitř i navenek postavený na metodách sovětské tajné služby KGB. K nim patřila odjakživa snaha vytipovávat si lidi pro spolupráci, a to na jakékoli úrovni. Zjistit jejich slabá místa a systematicky je využívat.
Klíčem ke Kneisslové byla zřejmě její láska ke zvířatům, takže jí Kreml zařídil nejenom přesun oblíbených poníků, ale svěřil jí oficiální funkci pověřenkyně pro záchranu ussurijského tygra. Kreml se také postaral o výrazné zlepšení její špatné finanční situace, v níž se ocitla poté, co skončila v čele rakouské diplomacie. To všechno jsou páky, které Moskva má, jež nasazovala už i v minulosti a neváhá je použít ani nyní. Ať už jde o Rakousko nebo jakoukoli jinou zemi. Česko nevyjímaje.
Autor je editor deníku Právo
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
