Matesová: Půjčka Ukrajině nepokryje ani dva roky. Čína dokáže podržet Rusko, jak dlouho bude chtít

„Ukrajina má ekonomiku, kterou fyzicky likviduje agresor, jenž nijak neskrývá, že některé její klíčové oblasti chce srovnat se zemí,“ konstatuje Jana Matesová. „Ukrajinská ekonomika se v roce 2022 propadla do opravdu hluboké propasti a od té doby se z ní každý rok škrábe trošku nahoru. Propad byl zhruba 29 procent, což je obrovský propad na jeden rok. A podmínky pro udržování ekonomiky se trvale zhoršují.“

Čtěte také

Bříza: Půjčka 90 miliard Ukrajině je zásadní. Představuje finanční jistotu i zprávu pro Rusko

Válka totiž zasáhla všechny sektory ukrajinské ekonomiky. Ztráta rozsáhlých průmyslových oblastí, masivní vnitřní a zejména vnější migrace nebo uzavírání podniků vedou k nárůstu nezaměstnanosti. Inflace se drží na uzdě pouze díky administrativním opatřením, jako jsou regulované ceny pohonných hmot, plynu, tepla a elektřiny, a také díky pevnému směnnému kurzu.

„Pokud jde o energetiku, tak Rusové obsadili záporožskou jadernou elektrárnu, pořád ale fungovaly další jaderné i konvenční elektrárny a Ukrajina byla ještě v roce 2024 schopna vyvážet elektřinu do dalších zemí,“ shrnuje Matesová. „Dnes už potřebuje naopak dovoz elektřiny. Rusko se navíc zaměřuje na likvidaci distribuční sítě, což je důležité pro provoz celé ekonomiky.“

Ukrajina se navýšením produkce obranného průmyslu prakticky přeorientovala na válečnou ekonomiku. Investice do munice a vojenského vybavení, stejně jako škody na majetku a infrastruktuře ale zvyšují nároky na veřejné rozpočty.

Čtěte také

Bezpečnostní analytik Smetana: Starý řád skončil a nový se tvoří. Jaký bude, záleží i na roli Evropy

„Potřeba externího financování ukrajinských rozpočtů byla něco přes 50 miliard dolarů za minulý rok. Pro letošní rok už se odhaduje 80 miliard dolarů. Půjčka s odloženou splatností ve výši 90 miliard eur z Evropské unie nebude stačit na dva roky. Snad vydrží do léta 2027, ale ne na celý rok,“ upozorňuje Matesová.

Vysoké budou náklady i na rekonstrukci země po válečném konfliktu. Podle studie OSN, Evropské komise a Světové banky vyjde základní obnova ukrajinské ekonomiky na 588 miliard amerických dolarů.

„Když budujete úplně zbořenou ekonomiku, je potřeba ji na začátku obrátit na export. Je to důležité, protože v zahraničí peníze jsou, doma ne, ale taky proto, aby se znovu stabilizovala měna,“ vysvětluje Matesová.

„Jakmile bude na Ukrajině mír, bude to obrovská příležitost pro všechny země, které se do rekonstrukce zapojí. A Česko dělá strašnou chybu, jestliže se odstřihuje od toho, aby Ukrajině pomáhalo spolufinancováním, třeba maličkým,“ kritizuje ekonomka.

Slabší Rusko, spokojenější Čína

Velkou krizí navzdory relativně úspěšné válečné ekonomice ale prochází také Rusko. Inflace v zemi stoupá, mzdy rostou rychleji než produktivita, roste vnější zadlužení, dokonce prý na nejvyšší úroveň za posledních 20 let. A na Kreml postupně dopadají sankční opatření.

Čtěte také

Boháč: Putin se na mír netěší. Traumatizovaní vojáci se budou ptát, zda to mělo smysl a hrozí otřesy

„Rusko ukázalo velikou odolnost autokratického politického systému. Míra strachu v ruské společnosti je taková, že si stát mohl dovolit za cenu čehokoliv přesunout ekonomiku na vyloženě válečnou, protože 40 procent rozpočtu momentálně v Rusku jde na financování války,“ uvádí Matesová. „Deficit se zvětšuje, protože Rusku rostou náklady na rekrutování vojáků a platby pozůstalým rodinám.“

Aby mohlo Rusko invazi i nadále financovat, půjčuje si finance u čínské vlády a postupně ztrácí svůj vliv a hegemonní postavení ve prospěch svého věřitele. Čína tak získává větší mocenský vliv i pragmatické výhody, jako je například kontrola nad částí ruského území na Sibiři.

„Čína si evidentně našla svou pozici a ověřila, proč je pro ni Rusko v této pozici – čím slabší, tím lepší – důležité,“ domnívá se Matesová. „Ekonomicky je schopná držet Rusko v současné situaci, jakkoliv dlouho to pro ni bude mít smysl.“

Čtěte také

NATO posiluje dohled v arktické oblasti. Pro Rusko je Arktida součástí národní identity, říká expert

Podporovat ho nejspíše přestane, až získá globální dominanci, přístup k Severnímu ledovému oceánu, nebo pocit, že tenze v ruské společnosti překračuje přijatelnou hranici.

„Čína proti Rusku zakročí ve chvíli, kdy jí začne připadat, že výdaje na pokračování války jsou příliš velké, že je pro ni výhodnější mít méně vyostřené vztahy s Evropou, že to, co chtěla z Ruska získat, už má pod svou kontrolou a dál ho nepotřebuje, anebo ve chvíli, kdy se začne bát dezintegrace ruské společnosti,“ uzavírá Matesová.

Má Rusko nějaké nesplněné válečné cíle? Jak by na to měl zareagovat Západ? A na čem bude moct Ukrajina vystavět budoucnost své ekonomiky? Poslechněte si celý rozhovor. Ptá se Václav Pešička.