Některé čerpací stanice vydělají více na espressu než na naftě. Pro většinu domácností ale ceny paliv likvidační nejsou, říká ekonom Rod

„Zatím se nám daří relativně dobře. Růst cen je tržní signál, který bychom se neměli snažit popírat přes státní řešení, protože stát je příliš slabý na to, aby jej vykompenzoval, a hlavně aby to dělal delší dobu,“ domnívá se Rod.

Čtěte také

Petr Fischer: Trh končí, ekonomiku uřídí viditelná ruka vlády

„Málokdo si to uvědomuje, ale třeba 10 let zpátky byla nafta extrémně levná a i dnes s vysokými cenami si mediánová domácnost může koupit o 30 až 40 procent pohonných hmot víc, protože jsme zbohatli. Proto dopad není likvidační a lidé přijedou k čerpací stanici, načerpají a maximálně zdvihnou obočí, že to je nějak hodně.“

V Česku je cena navíc limitovaná velkou konkurencí, která mezi provozovateli panuje. Vedle sítě nadnárodních řetězců u nás totiž funguje i mnoho malých nezávislých čerpacích stanic, které mají v kompetitivním prostředí možnost ovlivňovat ceny směrem k nižší hranici.

Větší výdělek z espressa

Výrazným zásahem do této struktury by byla až dlouhodobá povaha konfliktu a s ním spojeného výpadku dodávek ropy a pohonných hmot.

Čtěte také

Kupka: Zasahovat do trhu je za hranou. Vládní návrh na regulaci cen paliv ukazuje na chaotické vládnutí

„Trh má dlouhou setrvačnost, protože nastavit logistické řetězce trvalo velmi dlouho a nyní efektivně fungují. Je v tom hodně peněz a nikomu se to spřežení nechce přepřahat,“ vysvětluje Rod.

„Cena ropy se navíc do cen pohonných hmot propisuje jen z 60–70 procent. A vlivů – jak zásobujete trh, jestli máte dlouhodobé kontrakty, jestli jste síť, nebo si nasmlouváte někoho malého – je tolik, že se nedá odhadnout efekt na celý trh.“

Proto podle něj nemá smysl zavádět plošná opatření. Místo toho je třeba dívat se na jednotlivé subjekty, jejich situaci a konkrétní dopady krize zvlášť. Řada menších provozovatelů totiž může být situací natolik poškozená, že jí hrozí uzavření čerpacích stanic a rušení provozů.

Čtěte také

Předseda nezávislých petrolejářů: Větší část trhu je ve velkých problémech, zvažujeme právní kroky

„Lidé si často myslí, že každá čerpací stanice má zásoby na týdny nebo měsíce. Průměrná zásoba ale bývá na tři, čtyři dny, přičemž některé se musí zásobovat i několikrát denně, a tím pádem jsou velmi závislé na spotových cenách,“ uvádí na pravou míru. „Na řadě pump, když dnes někdo natankuje naftu za 500 korun a potom si koupí espresso a proteinovou tyčinku, tak na tom espressu a proteinové tyčince čerpací stanice vydělá více než na pohonných hmotách.“

Mimořádný stav indexu nejistoty

Doba, po kterou bude konflikt pokračovat, ale kromě provozovatelů čerpacích stanic může výrazně ovlivnit i kondici ekonomiky jako takové. Již v březnových statistikách se nárůst cen paliv projevuje v pozvolném zvýšení inflace, výhledově se dá očekávat i oddálení snížení úrokových sazeb jako prevence hrozící inflační krize.

Čtěte také

Julie Hrstková: Návrat k nízké inflaci a snižování úrokových sazeb se každým dnem vzdaluje, vládní opatření zaberou jen na chvíli

„Cena pohonných hmot se propisuje do zdražování třemi kanály. První je přímý efekt, který vidíme ve spotřebním koši hned. To je to, co se nám propsalo do březnové inflace a co se nám bude v meziročním srovnání propisovat dál,“ avizuje Rod.

„Pak se to začne propisovat do firemních ceníků a pokud by nedošlo do uklidnění v horizontu, řekněme, dvanácti měsíců, tak se to začne propisovat do mezd, protože lidé budou požadovat růst platů, aby udrželi reálné ceny. A to je definitivní impulz do ekonomiky, že se nám nákladový šok propsal do velké inflace.“

Naopak výhodou pro nás je, že cenový šok postihl celou Evropu, a tudíž neohrožuje naši národní konkurenceschopnost na mezinárodním trhu. Stejně jako naše vláda, proto i představitelé dalších zemí na situaci reagují, neboť se obávají stagnace investic z důvodu velké nejistoty firem.

Čtěte také

Petr Holub: Česko nízkým cenám nevěří

„Ekonomický růst je generován rozhodnutími, ať už o spotřebě nebo o investicích. A index nejistoty hospodářské politiky, který sleduje, jak snadné, nebo obtížné je dělat ekonomická rozhodnutí s ohledem na to, co se bude dít v budoucnu, je momentálně mimořádně vysoký třeba i oproti covidu,“ uzavírá Rod. „Proto významně poroste role komerčních pojišťoven, jakožto zajišťovatelů rizika, protože čím větší rizika uvidíme v ekonomice, tím víc budeme mít motivaci se proti nim pojišťovat.“

Přispěla vládní opatření k poklesu cen pohonných hmot? Vrátí se cena paliv na původní cenu? A hrozí v Česku hromadné zavírání menších čerpacích stanic? Poslechněte si celý rozhovor. Moderuje Václav Pešička.