Zkoušky na střední školy jsou nastaveny pro děti, které se narodily do dobré rodiny, vadí ekonomovi

Vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení navrhuje změnit systém přijímacích zkoušek tak, aby si žáci vybírali školu teprve poté, co budou znát svoje výsledky z testů. Jednotný test by v budoucnu měly skládat všechny děti na konci základní školy bez ohledu na to, kam se chtějí hlásit.

Čtěte také

iROZHLAS

Úspěch na přijímačkách? Měli bychom rozšířit všeobecné obory a omezit roztříštěnost škol, tvrdí Prokop

„Dnes přijímací zkoušky testují hlavně to, jak silné máte rodinné zázemí – sociálně a ekonomicky,“ upozorňuje pro Český rozhlas Plus ekonom Münich. 

„Sociální zázemí je o tom, do jaké míry vám rodiče pomáhají s přípravou a tlačí na vás,“ popisuje s tím, že ekonomické zázemí se zrcadlí v tom, zda si rodina může dovolit zaplatit například přípravné kurzy. A pokračuje:

„Současný systém je tak nastavený hlavně pro rodiče, kteří se starají. Ale vzhledem k tomu, že to je veřejný systém školství a vzdělávání, tak by měl být především pro všechny děti. Ne pro vybrané rodiče a děti, které už jednou byly odměněny tím, že se narodily do dobré rodiny.“

Odolnost vůči stresu

Současné zkoušky totiž testují dovednosti, které nejsou podle ekonoma měřítkem studijních předpokladů a schopností studovat.

Čtěte také

iROZHLAS

‚Hlavně už se neučit.‘ Psycholožka radí, jak se vypořádat se stresem před přijímacími zkouškami

„Zejména v českém jazyce. Místo toho je to test stresové odolnost. A nikde v zákoně není napsáno, že přijímat na střední školy na víceletá gymnázia by se mělo podle odolnosti vůči stresu. A je tam i řada dalších podobností,“ kritizuje. A glosuje, že možná by bylo pro všechny jednodušší rozřazovat žáky loterií.

Prvotní problém celého systému přijímacích zkoušek spatřuje v nesouladu mezi nabídkou a poptávkou. „To znamená, že je tu nesoulad poměru odborných škol a všeobecných oborů oproti struktuře poptávky ze strany žáků, jejich rodičů nebo i prarodičů, protože toto často zahrne celou širší rodinu,“ popisuje s tím, že tento nesoulad se navíc liší napříč republikou.

Tyto dva problémy podle něj vedou k tomu, že se musí komplikovaně řešit, jak uchazeče o střední školy rozřadit. Praha dokonce začíná mluvit kvůli přetlaku zájemců o spádovosti středních škol.

Víc vysokoškoláků, méně pokusů

Česko by přitom potřebovalo více vysokoškolsky vzdělaných mladých lidí, připomíná Münich. „Ale zároveň bychom mohli mít méně vysokoškoláků, kteří studují,“ poukazuje na paradox. „Vysvětlení je jednoduché. Máme extrémně velkou úmrtnost na vysokých školách. Více než polovina těch, co to zkouší, z jakéhokoliv důvodu školu nedokončí.“

Čtěte také

Průmysl stojí na pracovní síle. Pokud nebude moderně vzdělaná, změna nepůjde, tvrdí ekonom Münich

To podle něj souvisí s tím, z jaké střední školy se mladí lidé na vysokou školu hlásí. „Velká část žáků se nepřipravuje na vysokou školu na gymnáziu, ale na odborné škole. A tam už začíná problém, protože jít na odbornou školu znamená zúžit si zaměření a možnosti. Těžko půjdete ze stavební průmyslovky na medicínu nebo práva,“ poukazuje. 

Zásadní problém ale je, že stát nemá data, na nichž by mohl Münich tyto hypotézy ověřit: 

„Právní systém České republiky neumožňuje provádět analýzy průchodu vzdělávací soustavou a toho, jak vzdělání navazuje na trh práce. Takže ani já a mí kolegové nemáme šance tyto analýzy dělat, v podstatě to máme zakázáno.“

„Všichni se tady bavíme o školství na základě dojmů a osobních zkušenosti. Možná proto se tady dvacet let pořád točíme v kole,“ zdůrazňuje a dodává:

„Překvapuje mě, že se za dvacet let debat o špatné struktuře středního školství a přijímacích zkoušek téměř nic nezměnilo. Přestože se to týká skoro každého mladého člověka, jeho rodičů i prarodičům, kteří si tímto údolím temna prochází každý rok.“

Poslechněte si celý pořad, audio je nahoře.